Hlavní obsah
Michail Saakašvili Foto: Sergei Poliakov, ČTK/AP

Michail Saakašvili je bývalý gruzínský a ukrajinský politik. Od roku 2004 zastával post gruzínského prezidenta, krátce před vypršením mandátu však v roce 2013 ze země emigroval do USA v obavě, že bude pronásledován novou vládou. Později zamířil na Ukrajinu, kde získal občanství a kde působil jako gubernátor Oděské oblasti. Po čase se z něj stal kritik ukrajinských poměrů a o občanství přišel.

Michail Saakašvili Foto: Sergei Poliakov, ČTK/AP
Michail Saakašvili

Michail Saakašvili, přezdívaný Miša, se narodil 21. prosince 1967 v gruzínské metropoli Tbilisi. Studoval na několika zahraničních školách včetně kolumbijské právnické univerzity v New Yorku. Tam také několik let pracoval jako právník.

Gruzínský prezident Michail Saakašvili během tiskové konference v Batumi 10. listopadu 2011.

Foto: Profimedia.cz

Zpátky do vlasti přicestoval v roce 1995 a nedlouho poté byl zvolen do gruzínského parlamentu.

V něm zasedal až do roku 2000, přičemž v posledních dvou letech předsedal parlamentní frakci Svaz občanů Eduarda Ševardnadzeho. Ten je často označován za muže, jenž Saakašviliho přivedl do vysoké politiky.

Eduard Ševardnadze

Foto: Profimedia.cz

V roce 2000 prezident Ševardnadze Saakašviliho jmenoval ministrem spravedlnosti. Ten se mu po roce vzepřel, označil kabinet za zkorumpovaný a se slovy, že zůstávat v této vládě by bylo nemorální, na svůj post rezignoval.

Saakašvili se postavil do čela opozičního Národního hnutí a pokračoval v postupu proti tehdejšímu prezidentovi. Nejprve proti němu vedl v listopadových parlamentních volbách roku 2003 agresivní kampaň, poté vyburcoval své stoupence k silným protestům proti právoplatnosti hlasování. Ševardnadze pod tlakem „revoluce růží“ z funkce sám odstoupil.

Protesty gruzínské opozice v čele se Saakašvilim dovedly koncem roku 2003 úřadujícího prezidenta Ševardnadzeho k rezignaci

Foto: Profimedia.cz

V úřadu prezidenta

V lednu roku 2004 se Saakašvili postavil do čela státu. Po svém zvolení slíbil, že zbídačenou zemi přetvoří v prosperující prozápadní stát. Prezidentem byl podruhé zvolen na pětileté období v roce 2008.

V úřadu gruzínského prezidenta Saakašvili zahájil rozsáhlé reformy a svou zemi přimkl více k EU, NATO a Západu.

Zatímco jej však Západ vítal jako muže, jenž bude v postsovětské zemi šířit demokracii, vztahy mezi Gruzií a Ruskem naopak citelně ochladly.

Vyvrcholením Saakašviliho nevraživosti vůči silnému vlivu Ruska v pohraničí byla pak několikadenní válka o Jižní Osetii v létě 2008, kdy se Tbilisi pokusilo vojensky obsadit vzbouřeneckou oblast.

Jižní Osetie je součást Gruzie, a sama sebe považuje za nezávislý stát. Jako takový ji Rusko, které má na území velký vliv, uznalo.

Válka o Jižní Osetii byla krátká ale ničivá. Na fotografii z 9. srpna 2008 prochází gruzínská žena rozbombardovanou ulicí města Gori.

Foto: Profimedia.cz

I když při nástupu k moci i obyčejní Gruzíni k tehdy mladému právníkovi Saakašvilimi vzhlíželi s nadějí, jejich očekávání zcela nenaplnil.

Zatímco sám sebe prezentoval jako bojovníka s korupcí a nepřítele chudoby, kritici mu přičítali demagogii, populismus a autoritářské sklony, který zemi navzdory slibům o prosperitě přivodil ekonomické problémy.

Emigrace

Po skončení svého prezidentského období v roce 2013 emigroval s rodinou do USA - kvůli obavám, že bude pronásledován novou vládou.

Dne 27. července 2014 zahájila gruzínská prokuratura na Saakašviliho trestní stíhání za násilné potlačení demonstrací na tbiliské Třídě Rustaveli v roce 2007 a zneužití pravomocí prezidenta. Vedle toho byl podezřelý i z podílů na úmrtí expremiéra Zuraba Žvaniji.

V prosinci 2015 - to už Saakašvili působil na Ukrajině - ho gruzínský prezident Giorgi Margvelašvili zbavil gruzínského občanství.

Dne 5. ledna 2018 byl Saakašvili gruzínským soudem shledán vinným z překročení pravomocí prezidenta republiky. U soudu nebyl přítomen, ale dostal tříletý nepodmíněný trest odnětí svobody.

Působení na Ukrajině

V rámci svého exilu odešel Saakašvili v roce 2015 na Ukrajinu, kde získal občanství. Do země ho pozval tamní prezident a jeho známý z dob studií Petro Porošenko.

Nejdřív se stal poradcem Porošenka. V květnu 2015 byl jmenován gubernátorem Oděské oblasti, kde si dával za cíl bojovat proti korupci. Z funkce odstoupil v listopadu 2016, protože podle něj prezident Porošenko kryl korupční praktiky.

O ukrajinské občanství přišel v červenci 2017 - odebral mu ho Porošenko - i tak dál působil na Ukrajině.

Dne 5. prosince 2017 byl zatčen v Kyjevě Ukrajinskou bezpečnostní službou, kvůli zorganizování demonstrace za odvolání prezidenta Porošenka. Jeho převozu do vazby zabránili jeho stoupenci, kteří se shromáždili kolem policejního auta, v kterém měl odjet a vysvobodili ho z něj. Saakašvili byl obviněn za údajné členství v „zločinecké organizaci” a „napomáhaní státnímu převratu”.

Příslušníci tajné služby SBU odvádějí Michaila Saakašviliho.

Foto: Valentyn Ogirenko, Reuters

Podruhé byl zatčen 8. prosince 2017 načež ve vazbě vyhlásil hladovku. Dne 11. prosince 2017 byl zproštěn obvinění z nelegální činnosti a následně se opět dostal na svobodu.

Dne 5. ledna 2018 byl gruzínským soudem obviněn z překročení pravomocí prezidenta republiky za to, že udělil milost odsouzeným z vraždy bankéře Sandra Girgvlianiho. U soudu nebyl přítomen. Odsouzen byl na tři roky nepodmíněně.

Poté, co se nedostavil k výslechu, byl 12. února 2018 zadržen a letecky transportován do Polska, kde se naposledy nacházel před vstupem na Ukrajinu. 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků