Článek
Josef Škvorecký patří k nejslavnějším českým spisovatelům. Napsal desítky románů, esejů a scénářů. Byl vydavatelem a překladatelem. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků.
Škvoreckého prózy vynikají silným příběhem, často opepřeným nějakou záhadou. Při tom jim nechybí humor, ani filozofická rovina, velmi umně vetkaná do napínavé story.
Škvorecký je také brilantní stylista, rád si hraje s mluveným jazykem a nemilosrdně se vysmívá tupým frázím, ať je pronáší papaláš, dělník v továrně, komunista nebo nacista.
Narodil se v roce 1924 ve středostavovské rodině v Náchodě, který později ve svých románech překřtil na Kostelec. Při studiích na gymnáziu ho zasáhla 2. světová válka. Chvíli pracoval jako dělník a pak nastoupil na vysokou školu do Prahy.
Nástup komunismu jeho ironická inteligentní duše špatně snášela a brzy přišel zákonitý konflikt. Škvorecký psal v podstatě do šuplíku, Zbabělci vyšly až mnoho let po válce a stejně to komunisti nesnesli.
Po okupaci v roce 1968 odjel do Ameriky a už se nevrátil. Dlouhá léta učil na univerzitě v Torontu a vydával se svou ženou české knihy v nakladatelství Sixty-Eight Publishers.
Z jeho díla nelze vybrat „to nejlepší“, protože Škvorecký si po dobu půl století udržoval prakticky stále stejnou úroveň - špičkovou. Mnoho znalců literatury fascinuje drobná knížečka s romantickým nádechem Legenda Emöke, jiné zase Zbabělci, Konec nylonového věku, Hořkej svět nebo mrazivé Lvíče a válečné povídky Sedmiramenný svícen. Výborný je i masově oblíbený Tankový prapor.
Z pozdějších děl nezapomeňme na Mirákl, Příběh inženýra lidských duší, historické Scherzo capriccioso atd.
Škvorecký vždy fascinoval filmaře a sám také psal scénáře. Filmy jako Farářův konec, Flirt se slečnou Stříbrnou, Zločin v šantánu a Tankový prapor se už dávno řadí ke klasice.
Josef Škvorecký zemřel v kanadském Torontu v roce 2012 ve věku 87 let.
