Hlavní obsah

János Áder

Foto: Milan Malíček, Právo
Článek

S maďarským premiérem Viktorem Orbánem spojuje Jánose Ádera dlouhá minulost. Oba byli mezi prvními členy strany FIDESZ, která v roce 1988 vznikla na protest komunistickému režimu. V 90. letech se pak Áder stal jedním z klíčových lidí, kteří dopomohli Orbánovi k prvnímu premiérskému postu v roce 1998. Když se v roce 2010 Orbán dostal znovu do čela maďarské vlády, pomohl naopak Áderovi usednout do prezidentského křesla.

Jako prezident se Áder zaměřuje především na utužení zahraničních vztahů. Na mezinárodní scéně se vyprofiloval jako zastánce ochrany klimatu a boje proti znečišťování planety a klíčových zdrojů, jako je voda. I když se jako prezident snaží vystupovat nestranně, mnozí mu vyčítají to, že svou nečinností dopomáhá orbanizaci Maďarska.

Áder se podílel na podobě nové maďarské ústavy, která vešla v platnost v roce 2012 a která omezila soudy a snížila počet poslanců skoro o polovinu, za což se na něj doma v Maďarsku i v zahraničí snesla kritika. I když zpravidla v klíčových změnách a zákonech Áder vystupuje neutrálně a Orbánovi neoponuje, někdy se proti svému bývalému stranickému předsedovi postaví, zejména v ekonomických oblastech a v otázkách životního prostředí.

Věrný FIDESZu

János Áder se narodil v roce 1959 do rodiny prodavače Jánose Ádera staršího a účetní Terézie Szabóvé. Dětství prožil ve městě Csorna na severozápadě Maďarska kousek od slovenských a rakouských hranic.

Na přelomu 70. a 80. let vystudoval práva na nejstarší maďarské univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti. Pozvolný pád komunistického režimu jej zastihl na maďarské akademii věd, kde v letech 1986 až 1990 jako výzkumník pracoval v sociologickém institutu.

Na přechodu Maďarska k demokracii se přitom přímo podílel. Už v roce 1988, krátce po jejím vzniku, vstoupil do strany FIDESZ, kterou spoluzakládal i Viktor Orbán. Díky svému vzdělání působil ve straně jako právní poradce a v roce 1989 se prostřednictvím strany účastnil opozičního kulatého stolu, kde nově vzniklé politické strany vyjednávaly s tehdy vládnoucí komunistickou stranou podmínky pro přechod k demokracii.

Začátkem 90. let se stal pravou rukou Viktora Orbána, počínaje rokem 1994 byl klíčovým člověkem předvolebních kampaní FIDESZu, která už o čtyři roky později dokázala vyhrát volby a utvořit koaliční vládu s Orbánem jako premiérem.

Sám Áder zasedal jako poslanec v parlamentu od roku 1990 do roku 2009. Během první Orbánovy vlády v letech 1998 až 2002 si také vyzkoušel funkci předsedy maďarského parlamentu.

Prezidentské období

V roce 2009 národní parlament vyměnil za křeslo v Evropském parlamentu. Komentátoři to označovali za politický exil, jelikož měl Áder upadnout u Orbána v nemilost. O to větší bylo překvapení, když se Orbán v roce 2012 rozhodl Ádera jmenovat kandidátem FIDESZu na prezidenta.

Řádné prezidentské volby se měly konat až v roce 2014, avšak tehdejší prezident Pál Smitt nakonec začátkem roku 2012 sám odstoupil poté, co byl obviněn z plagiátorství své dizertační práce z roku 1992. Jednalo se o prvního porevolučního prezidenta, který z funkce odstoupil.

Áder měl podporou od Orbána cestu k prezidentskému křeslu jistou. Prezident v Maďarsku je volen nepřímo, parlamentem, kde FIDESZ už od roku 2010 drží ústavní většinu. Do funkce tak byl jmenován 10. května 2012, byl také prvním prezidentem jmenovaným po přijetí nové maďarské ústavy, kterou Orbán prosazoval a na které se Áder také podílel.

Už během prvního prezidentského období se stal hlasitým zastáncem ochrany přírody a přírodních zdrojů, což si spolu s ochranou kulturního bohatství Maďaři napsali i do nové ústavy. Zatímco v zahraničí se Áder snaží aktivně reprezentovat Maďarsko, do domácích záležitostí moc nezasahuje, kvůli čemuž jej kritici považují za prodlouženou ruku Orbána.

V březnu 2013 například podepsal kontroverzní čtvrtý dodatek ústavy, který rušil všechny nálezy maďarského ústavního soudu před rokem 2012, kdy nová ústava vešla v platnost. Dodatek dále omezil předvolební kampaně, které se nově mohou objevovat jen ve státních médií, či zavádí povinnost pro studenty, kteří pobírali podporu od státu, zůstat a pracovat v Maďarsku po určitou dobu, nebo vrátit peníze zpět. Dodatek také do ústavy zavedl ochranu tradiční rodiny.

Proti svému bývalému spolustraníkovi se Áder však několikrát postavil. Zejména v enviromentálních a ekonomických oblastech. Dobré vztahy s Orbánem pak mělo podle maďarských médií narušit i referendum ohledně migrantských kvót, které se v Maďarsku konalo v říjnu 2016 a u kterého se Áder rozhodl zůstat neutrální a neangažovat se.

Kvůli tomu měl Orbán uvažovat o novém kandidátovi pro prezidentské volby 2017. Nejčastěji padalo jméno Zoltána Baloga, který v Orbánově kabinetu zastával funkci ministra školství. Nicméně Áder nakonec zůstal kandidátem FIDESZu a 8. března 2017 tak byl znovuzvolen prezidentem.

Terčem vandalů na Wikipedii

Hned začátkem druhého období se na Ádera snesla kritika jak doma, tak v zahraničí, za to, že odmítl nechat přezkoumat maďarským ústavním soudem Orbánovu novelu vysokoškolského zákona, jež cílila proti zahraničním univerzitám v Maďarsku, hlavně proti Středoevropské univerzitě, kterou založil a financuje Orbánův častý terč George Soros.

Foto: Petr Horník, Právo

János Áder na prezidentském summitu zemí Visegrádské skupiny V4 spolu s českým prezidentem Milošem Zeman, polským prezidentem Andrzejem Dudou a slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou.

Kromě demonstrace před prezidentským sídlem v Sándorově paláci v Budapešti se stal Áder pro svou nečinnost terčem útoků i na internetu, kdy jeho stránka byla nelichotivě upravena v několika jazykových verzí Wikipedie.

V roce 1984 si Áder, jenž je římskokatolického vyznání, vzal Anitu Herczeghovou, která před převzetím role první dámy působila jako soudkyně. Dohromady spolu mají tři dcery a syna.

Články k tématu