Hlavní obsah
Čínský kulometčík zasažení za války s Japonskem yperitem Foto: Profimedia.cz

Yperit nazývaný podle zápachu také hořčičný plyn je zpuchýřující bojová otravná látka, která naleptává sliznice. Dichlorethylthioether poprvé použili Němci v první světové válce u belgického města Yprès. Později se z látky vyvinula první cytostatika.

Čínský kulometčík zasažení za války s Japonskem yperitem Foto: Profimedia.cz
Hořčičný plyn yperit

Chemicky se jedná o organický sulfid thiotheru. Získat se dá jednoduše sloučením chloridu sirnatého a etylénu. Olejovitá látka s výrazným zápachem po hořčici a křenu tuhne při 14, 4 stupních Celsia. Je rozpustná ve vodě. Yperit je stabilní, a proto je odmořování obtížné.

Kromě sulfického yperitu existují ještě dusíkaté yperity.

Americký voják zasažený v první světové válce yperitem

Foto: Profimedia.cz

Do těla yperit proniká všemi cestami, tedy dýchacím ústrojím, perorálně, přes oční spojivky i kůží. Otrava se projevuje podle typu zasažení do několika minut a až po čtyřech až šesti hodinách od zasažení. Nejvíce a nejdříve jsou poškozeny oči, dochází k zánětu spojivek a napuchnutí víček. Reakce je rychlá a hrozí smrt.

Zasažení dýchacích orgánů se projevuje podrážením nosní sliznice i hrdla, ztíženým dýcháním a kašlem i pocením. Zasažená pokožka zarudne, napuchne a později se na ní objeví puchýřky. Častým projevem jsou horečky a svalové křeče končící paralýzou končetin. Smrt může nastat i při zasažení pokožky.

Účinnost yperitu zasažení roste se vzdušnou vlhkostí a teplotou.

Yperit ve válce

Yperit byl opakovaně syntetizován v 19. století. V roce 19860 britský chemik Frederic Guthrie popsal i jeho nebezpečné vlastnosti.

Čínský kulometčík zasažení za války s Japonskem yperitem

Foto: Profimedia.cz

Poprvé byl nasazen v roce 1917 v Belgii proti britským a kanadským vojákům. Němci ho pak použili opakovaně i proti Francouzům. V roce 1919 ho Britové použili proti Rudé armádě a ve dvacátých letech Francie a Španělsko proti vzbouřencům v Maroku. Sověti ho nasadili v roce 1934 proti čínské Národní revoluční armádě.

Nasadila ho i Itálie v Habeši, kde vedla válku v letech 1935 až 1940. Japonsko ho využívalo ve válce proti Číně vedené od roku 1937 do roku 1945.

Po druhé světové válce byl použit Egypťany ve válce proti severnímu Jemenu v letech 1963 až 1967. Naposled byl vojensky použit ve válce Iráku s Íránem v letech 1980 až 1988. V roce 1988 byl použit i při potlačení kurdského povstání v Iráku u Halabži.

Panuje podezření, že jej v roce 2015 použil Islámský stát.

Výrobu a skladování zakázala konvence o nešíření chemických zbraní z roku 1993.

Po první světové válce se použil jako základ prvních cytostatik, protože blokuje buněčné dělení kvůli spojení obou řetězců DNA.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků