Článek
Dvojici tehdy 25letých kamarádek z České republiky unesla skupina ozbrojenců v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán 13. března 2013. Česky jely přes Pákistán z Íránu do Indie. Tam ale nedojely. Místo toho strávily dva roky v zajetí únosců.
Dívky cestovaly linkovým autobusem, v němž byl přítomen i ozbrojený policista. Neznámí pachatelé v uniformách, jenž řidič autobusu považoval za policisty, autobus zastavili. Poté do něj pronikli a oběma ženám přikázali přestoupit do připraveného terénního vozidla mířícího neznámo kam. Údajně s sebou kus cesty vezli i onoho policistu, kterého později vysadili a jeho útočnou pušku AK-47 si ponechali.
Únosci Hany a Antonie měsíc po únosu zveřejnili video, na němž dívky vyzývají k propuštění pákistánské neuroložky Áfíji Siddíkíové, která byla v USA odsouzena na 86 let kvůli spolupráci s teroristy z Al-Káida.
„Obracíme se na naše rodiny, našeho prezidenta a všechen český lid i občany Evropské unie, aby vynaložili veškeré úsilí ke spolupráci s únosci v humanitární věci propuštění Áfíi Siddíkíové,“ uváděly Češky na videu.
Češky unesené v Pákistánu žádají o pomoc
Rodiny obou žen poté vydaly prohlášení, které zveřejnila ČTK: „Jménem obou rodin bychom chtěly říct, že jsme šťastné, že jsme konečně dostaly zprávu o Toničce a Hance. Ulevilo se nám, že jsou naživu a zdravé. Tonička a Hanka nikdy nikomu neublížily a prosíme o jejich propuštění. Chtěly bychom jim vzkázat, ´moc nám chybíte a moc na vás myslíme´.”
Dalším kontaktem s unesenými ženami bylo druhé video z 23. srpna 2013, v němž mladé ženy prosily českou vládu o pomoc, stěžovaly si na svou velmi špatnou situaci a zmiňovaly hrozbu smrti.
„Můj stav je čím dál horší. Nevím, jak dlouho budu ještě situaci zvládat, proto důrazně vyzývám ty, kdo tuto věc řeší, aby proces urychlili a vyřešili,“ pronáší na záznamu Humpálová.
Hana Humpálová (vlevo) a Antonie Chrástecká na druhém zveřejněném videu
Do vyřešení případu a snahy dostat dívky domů se zapojili diplomaté, prezidenti i humanitární organizace. Právě jedné z nich - turecké nevládní humanitární organizaci IHH (IHH Insani Yardim Vakfi), na kterou se zoufalé rodiny obrátily poté, co vše ostatní selhalo, se podařilo po dvouměsíčním vyjednávání dostat v březnu 2015 dívky domů.
Na snímku zveřejněném tureckou humanitární organizací IHH je Antonie Chrástecká vlevo a vpravo Hana Humpálová.
Návrat k únoscům?
Obě ženy se s návratem do svobodné reality vyrovnaly odlišně. Chrástecká po propuštění pracovala podle médií pro kladenskou neziskovou organizaci, druhá z žen - Humpálová údajně převzala islámskou víru svých věznitelů.
Respekt uvedl, že se Hana na podzim roku 2015 pokusila ke svým únoscům vrátit. Byla však zastavena na turecké hranici a poslána zpět do Česka. Bezpečnostní expert Adam Dolník však obvinil Respekt ze lži, protože Hana měla jet ve skutečnosti do Turecka na dovolenou s celou rodinou. „Kdybyste věděla, s kým Hanka do Turecka jela, tak by vás ani nenapadlo, že mohlo jít o nějaký návrat. Kdybyste se chtěla vracet za únosci, tak asi nepojedete s rodinou,“ sdělil Dolník Právu.
V únoru 2016 Respekt zveřejnil utajovanou informaci, že vláda ČR zaplatila za propuštění žen částku 6 miliónů dolarů (145 miliónů korun), což potvrdil i prezident Miloš Zeman při diskuzi s občany Kornatic během své návštěvy. „Pokud vím, tak 150, ale záleží na tom, podle jakého kurzu to počítáte, což ale samozřejmě není podstatné,” odpověděl Zeman studentce na otázku, co říká na zaplacení 145 miliónového výkupného.
„Ta informace ohrožuje nejen další Čechy cestující po světě, ale zároveň ohrožuje i další rukojmí,“ řekl Právu Dolník. Bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák vysvětlil, že únosci většinou neví, jak vysokou částku si mají za propuštění inkasovat a nyní působí Česká republika jako velmi vstřícný vyjednavač.