Hlavní obsah

Akademie věd České republiky (AVČR)

Foto: Profimedia.cz
Článek

Akademie věd České republiky (AV ČR) je českou institucí zastřešující výzkumná pracoviště v oblasti přírodních, technických, humanitních, ale i sociálních věd. Sídlí v Praze. Vznikla v roce 1992, kdy nahradila Československou akademii věd.

Její činnost financuje státní rozpočet, ve kterém má vlastní kapitolu. Vláda zároveň schvaluje její stanovy.

První institucí sdružující české vědce se stala v roce 1784 Královská česká společnost nauk založená v roce 1784. K jejím zakladatelům patřili například filolog Josef Dobrovský, historik Gelasius Dobner, historik František Palacký či matematik Jan Evangelista Purkyně. Pozdější Česká akademie věd a umění cílila zejména na publikační činnost. Československá akademie věd byla založena v roce 1952.

Vedení Akademie věd

Nejvyšší orgán Akademie věd je akademický sněm. Zasedají v něm předsedové pracovišť AV a další jejich volení členové, zástupci vysokých škol, státní správy, bank či další významní vědci.

Sněm schvaluje stanovy, rozpočet a volí nejvýše sedmnáctičlennou akademickou radu. Rada vede Akademii věd mezi sněmy, které svolává nejméně dvakrát ročně. Rovněž volí předsednictvo, kam patří předseda AV, předseda vědecké rady a pět dalších zvolených členů rady. Předseda z volených členů předsednictva jmenuje maximálně pět místopředsedů AV. Jako poradní orgán radě slouží vědecká rada.

Foto: Michal Doležal, ČTK

Předsedkyně Akademie věd České republiky Eva Zažímalová

Návrh na předsedu Akademie věd podává sněm české vládě. Kabinet jej po projednání předloží prezidentovi, který předsedu jmenuje i odvolává. Od roku 2017 předsedá Akademii věd profesorka anatomie a fyziologie rostlin Eva Zažímalová. V roce 2021 byla zvolena do svého druhého čtyřletého volebního období.

Dalším orgánem AV je Komise pro hodnocení výzkumné činnost pracovišť AV ČR a jejich výzkumných záměrů, které jsou v každé vědecké oblasti AV.

Předsedové AV České republiky
Rudolf Zahradník (1993–2001)
Helena Illnerová (2001–2005)
Václav Pačes (2005–2009)
Jiří Drahoš (2009–2017)
Eva Zažímalová (od 25. března 2017)

Činnost Akademie věd

Akademie věd se především zaměřuje na základní výzkum, čímž se rozumí specializované a interdisciplinární bádání. Jeho primárním úkolem je vyhovět nastaveným nejen vnitrostátním, ale především mezinárodním standardům.

AV se podílí na velké části projektů jdoucích často za hranice českého státu. Snaží se nejen objevovat a rozšiřovat pole působnosti vědecké sféry, ale rovněž i vychovávat novou generaci pedagogů a badatelů.

Akademie věd České republiky sdružuje více než 50 pracovišť s charakterem veřejných výzkumných institucí. Jsou rozdělená do tří oblastí a celkem devíti sekcí. V roce 2021 v Akademii věd pracovalo přes 10 tisíc lidí.

Akademie věd ocenila odborníky za výzkumy řas, pylu i mluvené češtiny

Věda a školy

I. Oblast věd o neživé přírodě

1. Sekce matematiky, fyziky a informatiky

2. Sekce aplikované fyziky

3. Sekce věd o Zemi

II. Oblast věd o živé přírodě a chemických věd

4. Sekce chemických věd

5. Sekce biologických a lékařských věd

6. Sekce biologicko-ekologických věd

III. Oblast humanitních a společenských věd

7. Sekce sociálně-ekonomických věd

8. Sekce historických věd

9. Sekce humanitních a filologických věd

Články k tématu

Češi získali cenu za výzkum sesuvů v Peru

Dvojice českých vědců získala mezinárodní cenu za dlouholetý výzkum sesuvů v Peru. Jan Klimeš z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR a Vít...

Změna klimatu ohrožuje lesní půdu

Mikroorganismy v lesní půdě, bakterie a houby, ohrožuje podle vědců globální změna klimatu. Lesní ekosystémy mají přitom klíčovou roli v boji proti klimatické...

Mumie není jen vědecký materiál

Ve výstavních síních a depozitářích českých a moravských muzeí leží tisíce ostatků, například egyptská mumie, jihoamerická tsantsa či kostra dítěte...