Článek
Policisté loni řešili celkem 143 vražd, do této statistiky ovšem počítají nejen dokonané vraždy (81), ale také pokusy o ně (56) či jejich přípravu (6).
V porovnání s předchozím rokem policisté vyšetřovali o 27 případů vražd víc než v roce 2018, nárůst tak činí 23 procent. Ačkoli i podle Foita procentuální nárůst vypadá hrozivě, číslo zapadá do průměru posledních pěti až šesti let. „V roce 2018 naopak došlo k výraznému poklesu zhruba o 25 případů. Takže loňský rok vlastně nevybočuje z dlouhodobého průměru,“ řekl Právu Foit.
Nejkřiklavějším případem loňska byla masová vražda v poliklinice ostravské fakultní nemocnice, kde vrah Ctirad V. postřílel sedm lidí v čekárně jedné z ambulancí.
Pitvy obětí střelby v Ostravě skončily, na sbírky skládají lidé miliony
Takové mordy jsou však dle statistik naprosto výjimečné. Drtivá většina vražd se odehraje mezi lidmi, kteří se znají a řeší tímto způsobem vyhrocené osobní vztahy. Jako se tomu stalo například v listopadu v Nové Vsi u Prahy, kde vraždou vygradovaly dlouhodobé sousedské spory. Z vraždy 58leté ženy byl obviněn její 70letý soused.
Mafiánské vraždy skoro vymizely
„Často je to spojeno s alkoholem a často tam hraje roli nůž. Dá se říct, že je to nejčastější vražedná zbraň,“ přiblížil šéf kriminalistů.
V posledních třiceti letech se situace změnila i z hlediska takzvaných mafiánských vražd. Za loňský rok policisté zjistili pouze čtyři mordy na objednávku. „V 90. letech se v Praze evidovalo okolo 65 vražd ročně, tyhle časy jsou naštěstí pryč. Dnes se v podnikatelské sféře k vyřizování účtů už téměř nepoužívá násilí, ale spíše se to odehrává v ekonomickém prostoru,“ vysvětlil zkušený kriminalista. Nejvíce vražd bylo tradičně spácháno v Praze, následují Středočeský a Moravskoslezský kraj.
Loni proti předcházejícímu roku stoupla kriminalita obecně. A to o 3,5 procenta na 199 221 trestných činů, 53,2 procenta jich policie objasnila, tedy předala státnímu zástupci k podání obžaloby.
Poprvé od roku 2013 a amnestie prezidenta Václava Klause tak byl narušen trend každoročního poklesu trestné činnosti. Největší podíl trestných činů (51,3 procenta) tradičně tvořily ty majetkové. Nejčastějším násilným činem pak bylo úmyslné ublížení na zdraví.
Vrchní soud potvrdil 13 let za přípravu vraždy tety
Nárůst kriminality není podle Foita nijak dramatický, pokles prý nemohl pokračovat donekonečna. K vyššímu číslu dle něj přispěli policisté i svou dobrou prací. „Policie loni sama vyhledala o dva tisíce trestných činů víc než v uplynulém období, což považuji za podstatný fakt,“ řekl Právu.
Kyberkriminalita dál roste
Výsledky si na Twitteru pochvaloval i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Připomněl, že jde o druhé nejlepší číslo v historii České republiky. „Nárůst o 3,5 procenta jsou v reálných číslech jednotky případů za den, nic se nemění na tom, že Česko je jedna z nejbezpečnějších zemí na světě,“ napsal ministr.
Přesto se ukazuje, v jakých oblastech bude mít ČR čím dál větší problémy. Loni totiž pokračoval trend vzrůstající kybernetické kriminality. Policie řešila 8417 skutků, což je o 1602 víc než v roce 2018. Jde o skokový nárůst o 23,5 procenta. Nejvíce kyberzločinů se týkalo podvodů (3800), dále úvěrových podvodů (821) a také mravnostních deliktů (777).
Jak chránit děti před predátory na internetu
Stále vynalézavější jsou zahraniční skupiny pachatelů, které není jednoduché vypátrat a tím spíše zatknout. „Dříve jsme řešili kriminalitu mezi okresy, dnes se řeší s přesahem do zahraničí. Tyto skupiny páchají trestnou činnost napříč státy,“ doplnil Foit.
O zadržení jednoho takového gangu Právo informovalo před měsícem. Skupina z Rumunska si vybírala obchodní centra, kde téměř vždy zloději vylezli na střechu, do té vyřezali díru a vnikli dovnitř. Podobné skupiny hned po akci odjíždějí do jiné země, kde si lup rozdělují, což policistům ztěžuje pátrání.