Článek
Trutnov odhalením repliky Tance smrti z dílny trutnovské sochařky Paulíny Skavové, původem ze Žacléře přes kopec od Schwantnerova rodiště, zaznamenal historický mezník.
Sochařka Skavová vycházela z dobových fotografií a sádrového modelu z někdejšího Schwantnerova trutnovského ateliéru. Smrtka kosící za první světové války německé vojáky vydržela v parku deset let.
Nacistům s tehdy veskrze německého Trutnova se expresionistická připomínka hrůz války nehodila. Vrcholné dílo žáka Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy strhli a kov použili pro potřeby zbrojního průmyslu. Schwantnerův reliéf J. W. Goetha u Malého adršpašského vodopádu němečtí šovinisté naštěstí vynechali.
Schwantnerův Tanec smrti se vrátil na původní místo.
Smrtka pískající na píšťalu z lidského hnátu trojici vojáků melodii zániku připomíná 334 trutnovských mužů padlých za první světové války. „Schwantner zúročil vlastní zkušenosti ze zákopů i detailní znalost parku, kam sousoší umístil,“ přiblížil trutnovský starosta Ivan Adamec (ODS).
Zásah nacistů přežily pouze desky se jmény padlých nalezené krátce před roztavením na šrotišti v Hamburku. Schwantnerova sochařská stopa přežila na řadě míst severovýchodních Čech, odkud společně s německými poválečnými vysídlenci dobrovolně odešel a nakonec zapomenut zemřel v Schönebecku Elbe u Magdeburgu.
Jedno z děl sochaře z Vraních hor, jehož otec často bral mezi havíře do jámy i hospody, zničili v roce 1993 na trutnovském hřbitově zloději kovů. Zbytky plastiky Zubožení sběrači kovů na náhrobku předního prvorepublikového sociálního demokrata Wilhelma Wilhelma Kiesewettera (1853-1925) skončily na šrotišti v Hradci Králové.
Dílo mimořádné umělecké hodnoty znázorňující Kiesewettera v hloučku autentických postav dělníků z tehdejší Haasovy prádelny v Trutnově přežilo jenom díky náhodnému opomenutí protektorátních úřadů německou okupaci. Kopii plastiky na Kiesewetterově památníku nechali trutnovští sociální demokraté pro jistotu raději odlít z betonu.