Článek
Prezident Perugie Luciano Gaucci totiž od července jedná o podpisu smlouvy s nejmenovanou fotbalistkou. Nebyl by to první neobvyklý kousek prezidenta italského klubu. Loni se Gaucci nechvalně proslavil vyhazovem korejského útočníka An Čung-hwana, kterému se tak odvděčil poté, kdy An svým gólem vyřadil Itálii z mistrovství světa. Toto léto zase Gaucci do klubu přivedl syna libyjského diktátora Muhammara Kaddáfího, jehož fotbalové kvality jsou mírně řečeno rozporuplné.
Dalším způsobem jak upozornit na sebe a svůj klub se zdá být angažování ženy do hráčského kádru. Vyhlédnutou průkopnicí v mužském fotbale by podle všeho mohla být čtyřiadvacetiletá hvězda ženského fotbalu Hanna Ljungbergová ze Švédska. Ta se v současnosti připravuje se švédským týmem na mistrovství světa žen, které začne 20. září ve Spojených státech.
Střílí více branek než muži
"Zní to neuvěřitelně. Na co by fotbalistku potřebovali? Ale pokud by mě opravdu kontaktovali, byla by to pro mě velká čest," komentovala spekulace Ljungbergová, která je ve světě ženského fotbalu velkým pojmem. Za sebou už má starty na olympijských hrách 1996 a 2000, vlastní bronzovou medaili z evropského šampionátu 1997 a hrála i na mistrovství světa 1999. V 88 zápasech za švédskou reprezentaci nastřílela 48 branek. Ještě lépe si vede na klubové úrovni, kde je stále věrna mateřskému týmu Umea IK. Ten už dovedla ke třem ligovým titulům a k vítězství v posledním ročníku Poháru UEFA.
Fotbalistka Švédska za rok 2002 hraje v útoku a její předností je rychlost a důraz v soubojích o míč. I přes svou výšku (160 cm) si navíc vede dobře i ve vzdušných soubojích, ale především dokáže vystřelit z každé pozice. To potvrzuje i její branková bilance z loňského roku, kdy v ženské nejvyšší soutěži dokázala nastřílet 39 branek. O takovém počtu branek se jejím kolegům v mužské fotbalové lize ani nesnilo od roku 1925, kdy stejný počet nastřílel Filip Johansson z IFK Göteborg. "Celý rok jsem byla zdravá," vysvětlila svoji střeleckou úspěšnost Ljungbergová. "Předchozí dva roky jsem měla často nějaké zranění, zatímco letos jsem nastoupila téměř v každém zápase."
V reprezentaci zatím jen jedna medaile
Vinou zranění Ljungbergová například nedohrála ženské mistrovství světa v roce 1999. Dosud suverénní Švédky pak bez své nejdůležitější hráčky prohrály čtvrtfinále s Norskem. Naproti tomu na olympijských hrách 2000 v Sydney nechyběla u naprostém propadáku týmu, kdy Švédsko dokázalo na celém turnaji vstřelit jedinou branku a předčasně putovalo domů.
Jedinou medailí z reprezentačních akcí tak pro Ljungbergovou zůstává bronz z mistrovství Evropy 1997. Přesto existuje bezpočet klubů ženského fotbalu, které by švédskou střelkyni uvítaly ve svém dresu. Ljungbergová ale vždy zůstávala věrna svému mateřskému klubu Umea IK a nikdy neuvažovala o tom, že by opustila Švédsko. To se ale možná brzy změní.