Píšete ve svém dopise, že poslanci Vám svou kritikou zakazují účastnit se diskuse o zásadních otázkách a chtějí Vám jako ústavnímu činiteli České republiky upírat právo svobodně se vyjadřovat. Říkáte, že jste skandálně urážen a omezován. Nezlobte se, pane prezidente, ale krajina, kterou popisujete, není země, ve které já žiji.

Ujišťuji Vás, že kdyby opravdu došlo k pokusu omezovat Vaši svobodu (což je pro mě v současnosti trochu absurdní představa), rozhodně bych se Vás zastal. To ale není naše situace a neobávám se jako Vy, že Evropa dnes postupuje tímto směrem. Potřebujeme dnes veřejnou debatu o ústavní smlouvě EU, která by byla založena na argumentech, přesnosti a věcnosti. Proto jsem napsal, že by bylo dobré, kdybyste na argumenty evropských poslanců věcně reagoval a na jejich argumenty uvedl své. V té debatě, kterou potřebujeme vést, se neposuneme nikam, pokud povedeme každý pouze dlouhý monolog, pokud na sebe budeme osobně útočit, pokud se budeme snadno urážet.

V takové debatě může občas zaznít nějaké ostřejší slovo, můžeme se v ní leckdy mýlit. Máte pravdu, když říkáte, že je v ní nutný respekt k názorům druhých. Stěžujete si, že Vás evropští poslanci dost nerespektují. Možná, ale já nevidím dost respektu vůči názorům druhých ani na Vaší straně. Nejsem, pane prezidente, nikdy "stoprocentně" proti tomu, co Vy říkáte. Dokážu přemýšlet o tom, co píšete, i přesto, že mi také připadá skandální a nehorázné, když Evropskou unii přirovnáváte k RVHP. Všichni bychom se měli snažit o vzájemnou zdrženlivost.

Napsal jste někde, že se bojíte o Evropu. Tak to já bych se bál o důstojné postavení České republiky v Evropě. Dánský premiér nedávno řekl, že jejich země si nemůže dovolit ten luxus, aby každý jejich politik říkal v zahraničí něco jiného. U nás je to tak, že Váš názor na ústavní smlouvu je v permanentním rozporu s názorem vlády naší republiky. A v téhle situaci vyžadujete, aby se za Vás všichni postavili a zastali se Vás. Říkáte, že nejde o argumenty, že jde o národní čest.

Navrhuji nechat opadnout vášně, opustit monology a přednášky a jít do klidné diskuse o ústavní smlouvě, ve které se všichni poslouchají, kde se slyší argumenty a odpovídá se na ně.

Pane prezidente, těším se na takovou diskusi.

Lubomír Zaorálek, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR