1. Návrh na nouzovou relokaci 120 tisíc uprchlíků z Řecka, Maďarska a Itálie

V reakci na prudký nárůst nelegálních překročení hranic v oblasti středního a východního Středomoří, avšak také trasami přes západní Balkán, k němuž došlo v posledních měsících, je třeba přijmout okamžitá opatření.

Komise navrhuje, aby došlo k relokaci 120 000 osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, z Itálie (15 600), Řecka (50 400) a z Maďarska (54 000).

Relokace by probíhala podle závazného distribučního klíče vytvořeného na základě objektivních a měřitelných kritérií (40 % velikost populace, 40 % HDP, 10 % průměrný počet žádostí o azyl přijatých v minulosti, 10 % míra nezaměstnanosti).

Relokace se týká žadatelů o azyl pocházejících ze zemí, u nichž země EU kladně vyřizují v průměru alespoň 75 % žádostí [1]. Tato relokace doplňuje návrh Komise z května tohoto roku, podle nějž by mělo být z Itálie a Řecka relokováno do jiných států EU 40 000 lidí, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, čímž se celkový navrhovaný počet osob zvyšuje na 160 000. V souvislosti s uvedenou relokací bude z rozpočtu EU uvolněno 780 miliónů eur na podporu zúčastněných států. Míra předběžného financování bude stanovena na 50 %, aby orgány na národní, regionální a místní úrovni mohly začít neodkladně jednat a měly k tomu dostatečné prostředky.

Dočasná doložka solidarity: Pokud se členský stát z odůvodněných a objektivních důvodů, jako je například přírodní katastrofa, nemůže zcela či částečně podílet na plnění rozhodnutí o relokaci, bude muset přispět do rozpočtu EU finanční částkou ve výši 0,002 % svého HDP. Evropská komise bude důvod, který daná země oznámí, analyzovat a rozhodne, zda ospravedlňuje neúčast země v relokačním schématu po dobu nejvýše 12 měsíců. V případě částečné účasti na relokaci bude uvedená částka proporcionálně snížena.

[1] Na základě současných údajů by se toto opatření vztahovalo na žadatele ze Sýrie, Iráku a Eritrey.

2. Trvalý mechanismus relokace pro všechny členské státy

Jak bylo uvedeno již v evropském programu pro migraci, Komise navrhuje strukturovaný solidární mechanismus, který může Komise kdykoliv aktivovat v zájmu pomoci libovolnému členskému státu EU, který v důsledku intenzivního a nerovnoměrného přílivu občanů třetích zemí čelí krizové situaci a extrémním tlakům na svůj azylový systém.

Takovouto krizovou situaci by v budoucnu Komise identifikovala na základě počtu žádostí o azyl v posledních šesti měsících, a to v přepočtu na obyvatele a také podle počtu nelegálních překročení hranic v posledním půlroce. Uplatní se stejná objektivní a ověřitelná distribuční kritéria, jako v návrhu na nouzovou relokaci. Trvalý mechanismus zohlední rovněž potřeby žadatelů o azyl, jejich rodinnou situaci a dovednosti. Rovněž v tomto kontextu se bude uplatňovat dočasná doložka solidarity.

3. Společný evropský seznam bezpečných zemí původu

Komise v návaznosti na evropský program pro migraci a závěry ze zasedání Evropské rady ve dnech 25.–26. června navrhuje nařízení, jehož účelem je zřídit společný seznam bezpečných zemí původu. Tento evropský seznam umožní rychleji zpracovávat jednotlivé žádosti o azyl od žadatelů pocházejících ze zemí, které jsou v celé EU považovány za bezpečné, a napomůže rychlejšímu navrácení v případech, kdy individuální posouzení žádostí potvrdí, že se na ně nevztahuje právo na azyl.

V návaznosti na diskusi s členskými státy a s ohledem na osvědčené postupy, které používají, Komise navrhla, aby byly na evropský seznam bezpečných zemí původu přidány Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Kosovo, Černá Hora, Srbsko a Turecko. Tyto země splňují společná kritéria, podle nichž je země považována za bezpečnou, uvedená ve směrnici o azylovém řízení 2013/32, jsou stranami hlavních mezinárodních úmluv o lidských právech, většina z nich splňuje tzv. „kodaňská kritéria“ (stabilita institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin) a Evropská rada je označila za kandidátské země. Po důkladném posouzení ze strany Evropské komise mohou být v budoucnu na seznam přidány další země.

4. Větší efektivita návratové politiky

Komise v zájmu zlepšení návratových politik členských států zveřejnila společnou příručku k navracení osob a akční plán EU v oblasti navracení. Tento plán definuje okamžitá a střednědobá opatření, která mají členské státy přijmout, aby posílily využívání dobrovolného návratu, provádění směrnice o navracení osob, zlepšily sdílení informací, upevnily úlohu, kterou v návratových operacích plní agentura Frontex, a posílily její mandát, a aby vytvořily integrovaný systém pro řízení návratů.

Příručka k navracení osob pak příslušným národním orgánům poskytuje praktické instrukce pro případy navrácení migrantů, kteří nemají právo pobývat v Evropské unii. Příručka bude sloužit jako hlavní školicí nástroj, pokud jde o normy a postupy, pro odborné pracovníky, kteří provádějí směrnici o navracení osob 2008/115.

5. Sdělení o pravidlech pro zadávání veřejných zakázek souvisejících s opatřeními na podporu uprchlíků

Členské státy musí adekvátně a urychleně vyřešit nejnaléhavější potřeby žadatelů o azyl, zejména pokud jde o ubytování, dodávky potravin a služby. Dnešní sdělení poskytuje národním, regionálním a místním orgánům pokyny, které mají napomoci k dodržování pravidel EU a současně k tomu, aby nákup těchto služeb probíhal jednoduše, rychle a bez byrokratických bariér.

6. „Vnější rozměr“ uprchlické krize

Vnější rozměr je klíčovou součástí řešení této krize. Nadále pokračuje úsilí o podporu diplomatických iniciativ a nalezení politického řešení konfliktů v Sýrii, Iráku a Libyi. EU poskytuje pomoc syrským občanům, zejména vnitřně vysídleným osobám, a také finanční podporu sousedním zemím, které poskytují útočiště největšímu počtu uprchlíků ze Sýrie, jako jsou Jordánsko, Libanon a Turecko. Za tímto účelem bylo doposud uvolněno 3,9 miliardy eur. Další prioritou je boj proti strukturám organizovaného zločinu, které stojí za převaděčstvím osob, zejména v souvislosti se zahájením námořní operace EUNAVFOR MED.

V rámci naší spolupráce se třetími zeměmi bylo rovněž podepsáno 17 dohod o zpětném přebírání osob a 7 dohod o partnerství v oblasti mobility. EU rovněž prohloubí stávající dialogy na vysoké úrovni o migrantech s klíčovými partnery, například v rámci rabatského a chartúmského procesu s africkými zeměmi a budapešťského procesu se zeměmi východní a střední Asie a také během konference začátkem října a v průběhu summitu, který se uskuteční ve Vallettě ve dnech 11.–12. listopadu.

7. Svěřenecký fond pro Afriku

Evropská komise dnes vyčlenila z finančních prostředků EU částku 1,8 miliardy eur na zřízení „Nouzového svěřeneckého fondu pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace v Africe“.

Cílem fondu je zvýšit stabilitu a řešit hlavní příčiny nelegálních migračních toků v oblasti Sahelu, Čadského jezera, Afrického rohu a severní Afriky. Prostředky z fondu pomohou uvedeným regionům vytvořit lepší socioekonomické příležitosti a politiky pro řízení migrace.

Evropská komise očekává, že členské státy rovněž přispějí svým dílem a pomůžou k naplnění našich společných ambic. Svou účast již potvrdilo například Španělsko.

 Nouzová relokace z Itálie, Řecka a Maďarska
 ItálieŘeckoMaďarskoCELKEM
Rakousko4731 5291 6383 640
Belgie5931 9172 0544 564
Bulharsko2086727201 600
Chorvatsko1384474791 064
Kypr36115123274
Česká republika3871 2511 3402 978
Estonsko48157168373
Finsko3121 0071 0792 398
Francie3 12410 09310 81424 031
Německo4 08813 20614 14931 443
Lotyšsko68221237526
Litva101328351780
Lucembursko57185198440
Malta175660133
Nizozemsko9383 0303 2467 214
Polsko1 2073 9014 1799 287
Portugalsko4001 2911 3833 074
Rumunsko6041 9512 0914 646
Slovensko1956316761 502
Slovinsko82265284631
Španělsko1 9416 2716 71914 931
Švédsko5811 8772 0114 469
CELKEM15 60050 40054 000120 000