Účastníci setkání se shodli na následujícím Prohlášení ústavních činitelů ke koordinaci zahraniční politiky:

Ústavní činitelé České republiky - prezident republiky, předseda Senátu Parlamentu České republiky, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, předseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr obrany, se shodli na potřebě pravidelně a systematicky koordinovat své zahraniční působení. Vedle využívání kompetencí a mechanismů stanovených Ústavou se ústavní činitelé hlásí rovněž k výměně informací o svých zahraničních aktivitách a k efektivní koordinaci při prosazování zahraničněpolitických priorit České republiky. Koordinační setkání se konají z podnětu předsedy vlády. Třikrát ročně je svolává prezident republiky. Po obsahové stránce je připravuje ministr zahraničních věcí za přispění všech účastníků.

Ve světle vzestupu teroristických hnutí v evropském sousedství i útoků uvnitř Evropské unie a s ohledem na blížící se summit Východního partnerství v Rize (21. - 22. května 2015) se první koordinační setkání věnovalo boji s terorismem a politice vůči zemím Východního partnerství Evropské unie. Ústavní činitelé se též věnovali otázce Ukrajiny a shodli se, že současnou situaci v zemi lze řešit pouze politicky. Politické řešení je jediné možné a dlouhodobé udržitelné.

Ústavní činitelé se shodují, že terorismus představuje jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb, v současné době zejména ze strany tzv. Islámského státu. Považují za nezbytné, aby se Česká republika účastnila mezinárodního úsilí o potírání teroristické hrozby prostřednictvím iniciativ EU, NATO, OSN či dalších organizací a na základě mezinárodního práva. Česká republika zejména podporuje působení EU v oblasti Blízkého východu a severní Afriky při potírání terorismu a jeho příčin v zemích původu. Jelikož posilování terorismu rovněž souvisí s ekonomickou a sociální situací v některých částech světa, je důležité přispívat ke zlepšování podmínek života prostřednictvím rozvojové spolupráce, humanitární pomoci, podpory lidských práv i rozvoje ekonomických vztahů.

Ústavní činitelé podporují pokračování a prohlubování politiky Východního partnerství Evropské unie na základě vyhodnocení dosavadních zkušeností. Česká republika má zájem na nezávislosti, stabilitě, a prosperitě Ukrajiny, Moldavska a Gruzie, s nimiž byly podepsány Dohody o přidružení k EU, jakož i Arménie, Ázerbájdžánu a Běloruska. K významným krokům k tomuto cíli patří vytváření společného ekonomického prostoru mezi EU a těmito zeměmi i pomoc při uskutečňování potřebných změn. Úroveň bilaterální i evropské spolupráce s těmito zeměmi musí vycházet z jejich možností, potřeb a aspirací.