Vážený pane ministře,

vzhledem k tomu, že jsem slyšel a četl Vaše vyjádření, kterým jste ve sdělovacích prostředcích odůvodňoval mé přemístění z Karviné na Mírov, dovolte mi, prosím, vyjádřit můj pohled na celou záležitost.

V roce 2000 jsem utekl z Mírova, abych upozornil na mé nespravedlivé odsouzení. Neutíkal jsem do zahraničí, protože jsem byl přesvědčený, že dojde k povolení obnovy řízení a zrušení doživotního trestu.

Po mém zatčení v prosinci 2000 soustavně pracuji na legálním řešení celé situace. Od roku 2000 jsem prošel věznicemi Valdice, Mírov, Karviná a byl jsem také při eskortách k soudům na Pankráci a v Plzni. Ve všech věznicích bylo a je vděčné téma útěk z Mírova z roku 2000. Ve všech věznicích o tom hovoří vězni i zaměstnanci věznic. Pokud někdo uvede, že zaslechl Kajínka mluvit o útěku, je to víc než úsměvné!

Vážený pane ministře, ve všech věznicích mi někteří vězni závidí, že mám pravidelné návštěvy, že mi píše více lidí, kteří mne podporují, že si mohu každý týden nakoupit v kantýně, že jsem známější než oni. Ve vězení si mnoho lidí závidí cigaretu. O většinu vězňů se nikdo nezajímá a oni to těžce nesou, protože oni jsou přece středobodem vesmíru.

Jedním z takových lidí je Stanislav Lacko. Lhář. Je Rom, který o sobě říká, že není Rom, protože on je cikán a je na to hrdý. Tento člověk ve všech věznicích nikoho nezajímá. Jeho vlastní rodina s ním nechce mít nic společného. Va Valdicích, na Mírově i v Karviné mu všichni ubližují.

Dozorci ho chtějí zavraždit a "jdou po něm". Kuchaři ho chtějí otrávit a posílají mu otrávené jídlo. Vychovatelé mu zadržují dopisy od rodiny atd. Nikdo si ho ve skutečnosti nevšímá, ale on by chtěl být středem pozornosti, tak si stále vymýšlí! Cokoli potřeboval vysvětlit, s čímkoli poradit, vždy chodil za mnou. Noviny a časopisy, které jsem přečetl, jsem mu dal a on je následně prodával. Přesto mě za zády pomlouval a jeho závist ho užírala. Mnohokrát mi jiní vězni říkali, ať si dám na Lacka pozor, že on vykládá, že nahlásí, že chci utéct, a znepříjemní mi vězení atd. Já jsem na to odpovídal, že přece každý ví, kdo Lacko je, a nevěřím, že by mu mohl někdo uvěřit, protože to si každý vězeň může vymyslet, že chci utéct, a já s tím nic nenadělám. Lacko byl opakovaně u soudu, který žádal o přeřazení do věznice s ostrahou. Soud mu opakovaně nevyhověl. Na vycházce v Karviné jsme si dělali legraci, že mu nezbude nic jiného, než nahlásit, že chci utéct a za odměnu ho soud do ostrahy přeřadí. Podobné "vtípky" jsou mezi doživotními vězni normální.

Z Karviné jsem byl odvezen na Mírov v době, kdy jsem čekal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Advokát JUDr. Tomáš Zejda měl připravenou strategii pro variantu zamítnutí i pro vyhovění. Naše snaha o obnovu procesu stále neskončila.

Mohu Vás ubezpečit, pane ministře, že jsem žádný útěk nechystal a ani nechystám! Snažím se využít všech legálních variant, které připadají v úvahu, abych mohl z vězení legálně odejít!!! Jedenáctý rok ve vězení dodržuji řády a zákony. Snažím se o činnost nad rámec svých povinností, abych mohl být kázeňsky odměněn atd.

Závistivý Lacko si vymyslí "informaci" o útěku a VS a MS udělají přesně to, co Lacko chce: stanou se nástrojem jeho ubohosti. A za nějakou dobu někdo na Mírově "nahlásí", že chci utéct. Odvezou mne do Valdic. Tak se to bude opakovat...

Pane ministře, velmi jsem váhal, zda mám reagovat na vzniklou situaci a zda takto. Mlčení je ale souhlas a to nemohu připustit. Proto tedy takto reaguji.

Budu velice rád, pane ministře, pokud budete věnovat tomuto mému vysvětlení svoji pozornost.

Věřím také, že i čtenáři toto vysvětlení uvítají.

Těm, kteří popustili ve svých článcích uzdu své fantazii a napsali o mně nehorázné lži, přeji nalezení ztracené soudnosti: papír unese leccos, ale ne všechno. Vice pozornosti ani prostoru si zde nezaslouží.

S úctou a pozdravem

Jiří Kajínek

Datováno:  19. 9. 2011