Většina mužů, obžalovaných z obecného ohrožení, je z firmy ODS – Dopravní stavby Ostrava, která byla generálním dodavatelem rekonstrukce silničního mostu, a z firmy Bögl a Krýsl, která měla jako subdodavatel na starost výsun mostní konstrukce a následný zásun již opraveného tělesa zpátky na své místo. Právě při tomto zpětném manévru došlo k pádu mostu na koleje.

Z obžaloby vybíráme jen hlavní body. Zjednodušený výběr je veden snahou ve stručné formě přiblížit pravděpodobné příčiny pádu mostu veřejnosti.

Ing. Petr Janouškovec (41), výrobně obchodní náměstek závodu Mosty společnosti ODS – Dopravní stavby Ostrava, a ing. Michal Foniok (31), stavbyvedoucí a zaměstnanec téže firmy: před zahájením prací nezajistili zpracování řádného technologického předpisu subdodavatele pro provádění výsunu a zásunu mostní konstrukce, takže nedošlo ke schválení tohoto předpisu objednatelem prací ani objednatelem celé rekonstrukce – krajským úřadem. Použitá technologie byla v rozporu se schválenou zadávací dokumentací.

Nezabezpečili pravidelné geometrické měření polohy mostu při pohybu mostní konstrukce. Poté, co byli informováni o vzpříčení pojezdových vozíků, na kterých byla uložena podpěrná konstrukce a rekonstruovaný most, nezajistili opatření k zajištění stability, nenařídili prověření statiky a neučinili žádná opatření ve vztahu k provozovateli dráhy, aby mohla být při manipulaci s konstrukcí omezena nebo zastavena železniční doprava.

Ing. Jiří Vlach (31) jako samostatný projektant firmy ODS – Dopravní stavby Ostrava a autor projektové dokumentace s názvem Podpěrná skruž pro rekonstrukci mostu, nevzal podle znaleckého posudku v úvahu skutečnost, že most je ve všech fázích pohybu neurčitě podepřen, nemá souměrný příčný řez, je výrazně šikmý a podcenil další faktory. Nestanovil podpěrné konstrukce s větší rezervou než se stalo, nevzal v úvahu působení vodorovných sil vznikajících v podélném i příčném směru, nevzal v úvahu nedokonalosti v geometrii podpěrné konstrukce, v projektu chybí striktní příkaz prověřit geometrii podpůrných konstrukcí před zpětným zásunem. Nepředepsal způsob stabilizace mostu mezi jednotlivými kroky přesunu. V důsledku nepřesného výškového usazení podpůrných konstrukcí na obou stranách mostu musel být most podkládán improvizovanými podložkami, někde až do výšky 29 centimetrů. To představovalo velmi nestabilní prvek v celé soustavě. Nezajistil provedení nutného autorského dozoru projektanta skruže před zásunem nosné konstrukce, když v té době byl na dovolené.

Ing. Miroslav Kovalík (52), ředitel ostravského závodu firmy Bögl a Krýsl, zodpovědný za realizaci výsunu a zásunu mostní konstrukce, nezajistil řádnou smlouvu s objednatelem prací – firmou ODS – Dopravní stavby Ostrava. Nezajistil provádění schvalovacích procesů , které by vedly k vypracování technologického řešení. Předpis k této stavbě byl zpracován až 28. července, tedy po provedení výsunu mostu. Když byla zjištěna porucha při zasouvání mostní konstrukce, nezajistil řádná technická opatření k zajištění stability, nenařídili prověření statiky a neučinil žádná opatření ve vztahu k provozovateli dráhy, aby mohla být při manipulaci s konstrukcí omezena nebo zastavena doprava.

Ing. Zdeněk Malý (55), vedoucí technického úseku ostravského závodu firmy Bögl a Krýsl, který vypracoval řešení konstrukce podpěrných pilířů, a ing. Oldřich Magnusek (52), inženýr z téže firmy, který byl zodpovědný za průběh výsunu a zásunu mostní konstrukce, přes nezajištěný smluvní vztah s ODS – Dopravní stavby Ostrava, která byla generálním dodavatelem rekonstrukce mostu, převzali jim podřízení pracovníci 2. května 2008 stavbu k provedení výsunu a zpětného zásunu mostní konstrukce. Nezajistili provedení prací dle řádně schváleného technologického řešení. Příslušný předpis byl zpracován až 28. července, tedy až po provedení výsunu mostu.
Souhlasili se zahájením zpětného zásunu mostu od 1. srpna, aniž byla před zpětným zásunem výška mostu změřena geodetem, jak bylo stanoveno v příslušném předpisu.
Neprovedli kontrolu, zda umístění hydraulického zařízení pro výsun a zásun mostu je provedeno v ose mostu. Podle znaleckého posudku zařízení v ose mostu nebylo a při tažení konstrukce došlo k více než půlmetrové odchylce na jižní stranu, tedy na stranu, na kterou most 8. srpna spadl.
Nedodrželi předpis i v tom, že na „bílovecké straně“ mostu byla vyřazena z provozu po první fázi zásunu jedna dvojice podpěrných výsuvných vozíků, takže most spočíval pouze na jediném páru vozíků
Když byla zjištěna 6. srpna porucha statiky podpěrné konstrukce, spočívající ve vzpříčení pojezdových vozíků, neprovedli řádnou kontrolu v souladu s předpisy. O den později, kdy byli na stavbě rovněž osobně přítomni, nezajistili geodetické měření, a neučinili žádné opatření k zajištění stability konstrukce, aby nedocházelo k jejím dalším pohybům a poklesům a zejména nenařídili, aby byla prověřena statika konstrukce.
Následkem této nečinnosti nebylo zjevně nerovnoměrné statické zatížení mostní konstrukce prověřeno a odstraněno.

Michal Adam, zaměstnanec firmy Bögl a Krýsl a vedoucí montér odpovědný za výsun a zásun mostní konstrukce, poté, co 2. května za společnost Bogl a Krýsl převzal stanoviště, v rozporu s předpisy nezabezpečil řádné geometrické měření polohy mostu v průběhu výsunu a zásunu mostní konstrukce. Nezabezpečil uložení mostu na všech podpěrách. Když byl 6. srpna vyrozuměn o poruše vzniklé při zásunu mostní konstrukce, byla porucha odstraněna pouze tak, že 7. srpna byla ocelová konstrukce mostu nadzvednuta jeřábem pouze za prostřední nosník a vzpříčené vozíky byly srovnány. Nenařídil, aby byla prověřena statika podpěrné konstrukce i celé mostní konstrukce. Neučinil žádná opatření ve vztahu k provozovateli dráhy spočívající v omezení či úplném zastavení železniční dopravy při manipulaci s mostní konstrukcí. Následkem této nečinnosti nebylo zjevně nerovnoměrné statické zatížení mostní konstrukce prověřeno a odstraněno.

Jiří Karásek (35) podnikatel pracující pro Bögl a Krýsl na základě smlouvy o dílo, měl na starost obsluhu hydraulického zařízení. Od 6. srpna provedl tažení mostní konstrukce, aniž byla výška mostu změřena geodetem a aniž se přesvědčil, že hydraulické zařízení pro výsun a zásun mostu je umístěno v ose mostu. To v ose mostu nebylo a při tažení konstrukce došlo k více než půlmetrové odchylce na jižní stranu, tedy na stranu, na kterou most 8. srpna spadl. Navzdory řadě nedostatků zahájil práce spočívající v tažení mostu. Následkem závad a opomenutí došlo k zaseknutí pojezdového kola výsuvného vozíku a vzpříčení všech tří pojezdových vozíků na příborské straně, přičemž konstrukce mostu byla tažena násilím přes zaseknuté vozíky, čímž došlo k vychýlení konstrukce ze svislé a vodorovné osy. Po nadzvednutí mostu jeřábem a srovnání vozíků nebyla učiněna žádná opatření spočívající v omezení železniční dopravy. Ve dnech 7. a 8. srpna obviněný nadzvedl jeřábovou dráhu podepírající most k přípravě dalšího zásunu mostu, přičemž podepřel provizorně mostní konstrukci kovovými a dřevěnými nerovnoměrnými podložkami. Ty nebyly staticky prověřeny, což dle znaleckého posudku ČVUT bylo jednou z hlavních příčin kolapsu mostu.

Marek Krejčiřík (38), zaměstnaný u firmy Bögl a Krýsl jako skupinář, při provádění zpětného zásunu mostní konstrukce nechal provést tažení mostního tělesa, aniž byla předtím změřena výška mostu geodetem a aniž se přesvědčil, zda umístění hydraulického zařízení je provedeno v ose mostu, což nebylo. Souhlasil s provedením zkušebního tažení mostu a s nadzvednutím střední jeřábové dráhy podepírající most k přípravě dalšího zásunu mostu. Spolu s Jiřím Karáskem podepřel provizorně mostní konstrukci kovovými a dřevěnými nerovnoměrnými podložkami. Ty nebyly staticky prověřeny, což dle znaleckého posudku ČVUT bylo jednou z hlavních příčin kolapsu mostu.

Ladislav Novický (51), mostní technik Správy silnic Moravskoslezského kraje, byl odpovědný za výkon činnosti technického dozoru investora. Přestože od 20. května věděl, že na stavbě působí jako subdodavatel firma Bogl a Krýsl, neprovedl kontrolu, jak je smluvně a technicky její činnost zajištěna a zda je činnost prováděna dle schváleného technologického předpisu. V rámci kontrolního dne 7. srpna poté, co zjistil a fotograficky zadokumentoval průběh stavby, neprovedl kontrolu, zda je činnost prováděna dle projektové dokumentace, což mu ukládaly předpisy. Poté, co byl informován o poruše statiky, nenařídil žádná opatření k zajištění stability, neinformoval odpovědného zástupce investora a spokojil se s ujištěním, že vše je pod kontrolou stavebníků. Následně podepsal závěr z kontrolního dne, aniž by tam uvedl jakékoliv závady.