Hlavní obsah

DOKUMENT: V bojích v Iráku zahynulo po invazi přes 15 000 lidí

Během války v Iráku od 20. března 2003 do amerického oznámení ukončení velkých bojových operací 1. května 2003 zahynulo za 44 dní údajně přes 15 000 osob, některé zdroje uvádějí značně vyšší počty mrtvých. Na straně USA se do operace Irácká svoboda zapojilo různým způsobem 49 zemí světa, během bojů byla obsazena všechna města v zemi a režim prezidenta Saddáma Husajna se zhroutil v den pádu Bagdádu 9. dubna (21. den války).

Článek

Bilance válečného konfliktu:

Bilance válečného konfliktu:     

Bilance válečného konfliktu:         Oběti:

Bilance válečného konfliktu:         Oběti:    - Podle různých odhadů bylo zabito přes 15 000 osob, z toho na 11 000 iráckých vojáků (některé odhady hovoří až o 30 000 mrtvých), přes 4000 iráckých civilistů a 138 amerických a 33 britských vojáků. 

Bilance válečného konfliktu:         Oběti:    - Podle různých odhadů bylo zabito přes 15 000 osob, z toho na 11 000 iráckých vojáků (některé odhady hovoří až o 30 000 mrtvých), přes 4000 iráckých civilistů a 138 amerických a 33 britských vojáků.      

     Zajatci: 

     - Spojenci zajali celkem na 9000 Iráčanů, většina z nich byla posléze propuštěna.

     - Spojenci zajali celkem na 9000 Iráčanů, většina z nich byla posléze propuštěna.     

     - Spojenci zajali celkem na 9000 Iráčanů, většina z nich byla posléze propuštěna.         Osudy hlavních představitelů svrženého iráckého režimu:

    - USA 11. dubna sestavily v podobě hracích karet seznam 55 nejhledanějších iráckých představitelů, ze kterého bylo 42 osobností zadrženo a dvě osoby byly v bojích zabity (dva Saddámovi synové Udaj a Kusaj). Ze zadržených byly čtyři osobnosti propuštěny, dvě zemřely a tři (Saddám Husajn, bývalý viceprezident Táhá Jasín Ramadán a nevlastní Saddámův bratr Barzán Ibráhím Tikrítí) byly popraveny. Na útěku je stále 11 osobností, mimo jiné někdejší "muž číslo dvě" Izzat Ibráhím či bývalý viceprezident Táhá Muhíaddín Maarůf. 

    - Spojenci uskutečnili přes 41 000 leteckých útoků a shodili 27 000 bomb. Irák vyslal na Kuvajt 20 střel: všechny až na jednu dopadly do pouště, do moře nebo je sestřelil americký obranný systém Patriot. 

    - Spojenci uskutečnili přes 41 000 leteckých útoků a shodili 27 000 bomb. Irák vyslal na Kuvajt 20 střel: všechny až na jednu dopadly do pouště, do moře nebo je sestřelil americký obranný systém Patriot.      

    - Spojenci uskutečnili přes 41 000 leteckých útoků a shodili 27 000 bomb. Irák vyslal na Kuvajt 20 střel: všechny až na jednu dopadly do pouště, do moře nebo je sestřelil americký obranný systém Patriot.          Koalice: 

    - Podle USA bylo v koalici proti Iráku 49 států. Země se do operací zapojily různě: od přímého vojenského zapojení (USA, Británie, Austrálie, Polsko) přes logistickou a zpravodajskou podporu, zvláštní chemické či biologické jednotky (ČR, Slovensko, Ukrajina), otevření vzdušného prostoru (Turecko, Itálie, Portugalsko či Španělsko), humanitární pomoc a pomoc při rekonstrukci země (například Japonsko) až po politickou podporu. 

    - USA měly v den zahájení války v oblasti na 255 000 vojáků, Británie asi 45 000 vojáků a Australané asi 2000 vojáků. V dubnu 2003 bojovalo přímo v Iráku 140 000 amerických a britských vojáků. Irák měl armádu o síle asi 350 000 mužů. 

    - USA měly v den zahájení války v oblasti na 255 000 vojáků, Británie asi 45 000 vojáků a Australané asi 2000 vojáků. V dubnu 2003 bojovalo přímo v Iráku 140 000 amerických a britských vojáků. Irák měl armádu o síle asi 350 000 mužů.      

    - USA měly v den zahájení války v oblasti na 255 000 vojáků, Británie asi 45 000 vojáků a Australané asi 2000 vojáků. V dubnu 2003 bojovalo přímo v Iráku 140 000 amerických a britských vojáků. Irák měl armádu o síle asi 350 000 mužů.          Ostatní: 

    - Pod kontrolu spojenců se dostaly všechny ropné vrty i rafinérie v zemi, žádná ekologická katastrofa se nekonala. Přítomnost zbraní hromadného ničení na iráckém území nebyla prokázána.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám