Hlavní obsah

PROFIL: Boris Tadić

Právo, Vladimír Plesník

Předseda vládní Demokratické strany (DS) a současný srbský prezident Boris Tadić (50) nemá nejmenší pochybnosti, kam má jeho země v budoucnu směřovat. „Nevzdáme se ani Kosova, ani Evropy,“ opakoval na všech předvolebních shromážděních. Současně však dával jasně najevo, že je pro řešení situace kolem Kosova výhradně demokratickými prostředky.

Foto: Stevan Lazarevic, Reuters

Srbský prezident Boris Tadić

Článek

Tadić se narodil v Sarajevu v disidentské rodině. Jeho otec Ljuba byl oponentem jugoslávského vůdce Josipa Broze Tita. Syn vystudoval sociální psychologii, působil jako učitel, novinář a psycholog. Od roku 1997 řídil Centrum pro rozvoj demokracie a politické činnosti.

Po pádu režimu Slobodana Miloševiče v roce 2000 vyšvihl do vysoké politiky, mimo jiné na post ministra telekomunikací v srbské vládě svého přítele, premiéra Zorana Djindjiče (2000-2001) a obrany ve vládě Srbska a Černé hory (2003 až 2004). Po zavraždění Djindjiče v roce 2003 převzal předsednictví DS.

O rok později ho 53 procent voličů - při nízké účasti 47, 7 procent- vyneslo do čela státu. Protože předtím bylo několik kol neplatných kvůli účasti, jež nedosahovala předepsaných 50 procent, vláda nakonec tuto klauzuli odstranila,

V prosinci 2004 navštívil jako první srbský prezident Bosnu po bosenské válce. Omluvil se za porušování, lidských práv Srbskem během války. Zdůraznil současně, že Srbové by si od bosenských muslimů a Chorvatů zasloužili stejnou omluvu.

V prosinci 2004 navštívil jako první srbský prezident Bosnu po bosenské válce. Omluvil se za porušování, lidských práv Srbskem během války. Zdůraznil současně, že Srbové by si od bosenských muslimů a Chorvatů zasloužili stejnou omluvu.

V prosinci 2004 navštívil jako první srbský prezident Bosnu po bosenské válce. Omluvil se za porušování, lidských práv Srbskem během války. Zdůraznil současně, že Srbové by si od bosenských muslimů a Chorvatů zasloužili stejnou omluvu. Pokud obhájí úřad hlavy státu, nikdy neuzná nezávislost Kosova. Současně se netají orientací na evropské struktury, takže volební kampaň vedla pod hesly Za silné a stabilní Srbsko a Za Srbsko a Evropu. Stejně jako Djinjić prosazuje liberální reformy a vyslovuje se pro integraci Srbska jak do EU, tak také do NATO.

V prosinci 2004 navštívil jako první srbský prezident Bosnu po bosenské válce. Omluvil se za porušování, lidských práv Srbskem během války. Zdůraznil současně, že Srbové by si od bosenských muslimů a Chorvatů zasloužili stejnou omluvu. Pokud obhájí úřad hlavy státu, nikdy neuzná nezávislost Kosova. Současně se netají orientací na evropské struktury, takže volební kampaň vedla pod hesly Za silné a stabilní Srbsko a Za Srbsko a Evropu. Stejně jako Djinjić prosazuje liberální reformy a vyslovuje se pro integraci Srbska jak do EU, tak také do NATO.

V prosinci 2004 navštívil jako první srbský prezident Bosnu po bosenské válce. Omluvil se za porušování, lidských práv Srbskem během války. Zdůraznil současně, že Srbové by si od bosenských muslimů a Chorvatů zasloužili stejnou omluvu. Pokud obhájí úřad hlavy státu, nikdy neuzná nezávislost Kosova. Současně se netají orientací na evropské struktury, takže volební kampaň vedla pod hesly Za silné a stabilní Srbsko a Za Srbsko a Evropu. Stejně jako Djinjić prosazuje liberální reformy a vyslovuje se pro integraci Srbska jak do EU, tak také do NATO. „Je zde riziko, že se navrátí stará garda, která vedla Srbsko do izolace a konfliktů v 90. letech,“ varuje.

V prosinci 2004 navštívil jako první srbský prezident Bosnu po bosenské válce. Omluvil se za porušování, lidských práv Srbskem během války. Zdůraznil současně, že Srbové by si od bosenských muslimů a Chorvatů zasloužili stejnou omluvu. Pokud obhájí úřad hlavy státu, nikdy neuzná nezávislost Kosova. Současně se netají orientací na evropské struktury, takže volební kampaň vedla pod hesly Za silné a stabilní Srbsko a Za Srbsko a Evropu. Stejně jako Djinjić prosazuje liberální reformy a vyslovuje se pro integraci Srbska jak do EU, tak také do NATO. „Je zde riziko, že se navrátí stará garda, která vedla Srbsko do izolace a konfliktů v 90. letech,“ varuje.

Hovoří anglicky a francouzsky, je ženatý a má dvě děti.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám