Hlavní obsah

PROFIL: Rudolph Giuliani

Právo, Jiří Roškot

Třiašedesátiletý Rudolph Giuliani, bývalý prokurátor a starosta New Yorku, s přehledem vedl pole republikánských prezidentských uchazečů celý loňský rok. Svou kampaň postavil na své reputaci, která ho proslavila v USA a v celém světě – ve funkci starosty totiž řídil záchranné operace po teroristickém útoku na New York 11. září 2001. U voličů přesto neuspěl a v poslední lednový den roku 2008 nominaci stáhnul.

Článek

V letech 1994 - 2001, kdy stál v čele New Yorku, proslul rovněž tím, že jej přeměnil v americké velkoměsto s nejnižší zločinností. I přes tuto zásluhu po něm Newyorčané neteskní. Údajně kvůli jeho tvrdému způsobu práce, jímž často vstupoval do pravomocí svých podřízených.

Zlom v jeho prezidentských ambicích nastal na přelomu prosince a ledna, hlavně pak během prvního měření sil kandidátů v Iowě 3. ledna, o dva dny později ve Wyomingu a 8. ledna v New Hampshire.

Zastínili ho Huckabee, McCain a Romney

V těchto mediálně ostře sledovaných prvních státech nikdy neměl pevné pozice, zejména mezi silně zastoupenou skupinou konzervativních křesťanů. Zastínili ho bývalí guvernéři Mike Huckabee a Mitt Romney, kladoucí do popředí otázky víry, a také senátor John McCain.

Celostátně čtvrtý Giuliani spoléhal na průlom v primárkách na Floridě 29. ledna, která mu byla poměrně nakloněna, a rovněž na super úterý 5. února, kdy se primární volby uskutečnily ve více než 20 amerických státech najednou. Hned volby na Floridě ale skončily pro Giulianiho debaklem v podobě třetího místa a newyorský exstarosta se proto rozhodl odstoupit.

Rudolph Giuliani hovoří ke svým příznivcům.foto: ČTK/AP/Craig Litten

Příčin jeho neúspěchu bylo více. Části křesťanských konzervativců a republikánské pravici vadil jeho relativně liberální postoj k partnerství gayů a interrupcím a za omezení držení zbraní.

V otázce války v Iráku a vztahů s Íránem zaujímal podobně jako ostatní uchazeči stanoviska blízká Bílému domu.

Z brooklynského rodáka se stal lovec mafiánů

Vnuk italského přistěhovalce se narodil v newyorském Brooklynu v rodině, jejíž členové byli mezi policisty, hasiči i zločinci. Jeho otec si odpykal vězení v Sing Singu za napadení a loupež a byl i mafiánským vymahačem.

Guliani se vydal na cestu ochrany zákona. Předtím však - počátkem 60. let - po studiích na univerzitě v Bronxu uvažoval o tom stát se římsko- katolickým knězem. Místo toho v roce 1968 vystudoval práva a nastoupil k právnické firmě, která mu vyreklamovala odklad u odvodní komise a ve Vietnamu proto nesloužil.

V roce 1970 vstoupil do služeb newyorské prokuratury a do funkce prokurátora byl jmenován o tři roky později už jako šéf protidrogového oddělení. V polovině 70. let byl i šéfem kanceláře náměstka ministra spravedlnosti.

Giulianiho příznivcefoto: ČTK/AP/Lynne Sladky

Na post muže číslo tři tohoto resortu se Giuliani dostal na dva roky v roce 1981 a poté se stal prokurátorem pro jižní část New Yorku. V pozdějších letech na sebe upozornil jako na vymýtače zločinu a lovce mafiánů.

Za mříže dostal špičky mafiánských rodin a na svém kontě měl úctyhodnou bilanci: 4 152 usvědčených proti 25 osvobozujícím rozsudkům.

Býval demokratem

Giuliani byl až do roku 1975 demokratem a tehdy se prohlásil za nezávislého. Byl obdivovatelem rodiny Kennedyů, v roce 1968 pracoval jako dobrovolník v prezidentské kampani Roberta Kennedyho a o čtyři roky později volil demokrata George McGoverna.

Měsíc po volebním vítězství Ronalda Reagana v roce 1980 se Giuliani přidal k republikánům a politiku demokratů označil za naivní.

Jeho politická dráha byla opakem Hillary Clintonové, která byla během studentských let, až do roku 1968 republikánkou. Pokud by se byli utkali ve finále prezidentských voleb 2008, byl by jejich duel reprízou souboje z roku 2000, kdy soupeřili o senátorské křeslo. Guliani však tehdy z kampaně odstoupil kvůli léčení rakoviny prostaty.

Giuliani s manželkou Judithfoto: Reuters/Joe Skipper

Giuliani je potřetí ženatý. V roce 2003 si vzal dvakrát rozvedenou Judith Nathanovou, která ho dvakrát provázela na konferenci Dny USA a Evropské unie v Brně a v Praze, kde poskytl rozhovory Právu.

Reklama

Výběr článků

Načítám