- Zemi trápí zejména pokračující násilnosti. Z devíti útoků, které si vyžádaly více než 100 obětí, se pět odehrálo v posledních dvou letech. Nejkrvavějším útokem od zahájení války byla série výbuchu v šíitské čtvrti Sadr City v Bagdádu, při které loni v listopadu zahynulo 202 osob. Při atentátu na tržišti opět v šíitské čtvrti Bagdádu zahynulo letos 3. února 135 osob a na 117 šíitských poutníků nepřežilo atentát v Hílle letos 6. března. Kvůli násilnostem, které jsou z Iráku hlášeny prakticky každý den, opustily zemi od března 2003 přes dva milióny lidí, další asi dva milióny se přestěhovaly v rámci Iráku.

- Radikálové se - kromě útoků na místní činitele (soudce, politiky či vojáky) - též snaží vyvolat nenávist mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity: loni v únoru zaútočili na šíitskou Zlatou mešitu ve městě Sámarra, což vyvolalo útoky šíitských ozbrojenců proti desítkám sunnitských mešit; při násilnostech bylo zabito na 380 lidí.

- Za mnoha útoky stál jordánský terorista a šéf irácké větve teroristické sítě al-Kajda abú Músá Zarkáví, který byl loni v červnu zabit při náletu Američanů. K dalším útokům se hlásila též teroristická skupina Ansar Sunna. V roce 2004 se uskutečnila dvě povstání radikálních šíitů v Nadžafu a aktivní byli i sunnitští povstalci. Radikálové unesli od dubna 2004 na 200 cizinců i Iráčanů, popraveno bylo na 60 cizinců.

- Od zahájení války zahynulo v Iráku též přes 3 200 amerických vojáků, přes 130 Britů, ale i více než 120 vojáků z dalších 16 zemí (například 33 Italů, 19 Poláků či 18 Ukrajinců). Počet iráckých obětí se různí, podle internetového serveru www.iraqbodycount.net přišlo o život až 63 000 Iráčanů, kontroverzní zpráva amerických a iráckých zdravotníků z loňského října uváděla 655 000 mrtvých iráckých civilistů od zahájení války.

- Po pádu režimu Saddáma Husajna 9. dubna 2003 v 21. den války (konec velkých bojových operací v zemi oznámil americký prezident George Bush 1. května 2003) byla v květnu 2003 ustavena Američany vedená civilní správa. Okupace Iráku formálně skončila 28. června 2004, kdy civilní správa předala moc prozatímní vládě, na bezpečnost v zemi ale stále dohlížejí mezinárodní síly pod vedením USA.

- Loni Irák od mezinárodních sil převzal kontrolu nad provinciemi Musanna, Zikár (obě na jihu) a Nadžaf (sever) a též velení nad iráckými ozbrojenými silami. - V mezinárodních silách, které mají v Iráku od května 2003 zajišťovat bezpečnost, je nyní asi 147 000 vojáků z 22 zemí včetně ČR. Své jednotky z Iráku stáhlo 17 zemí.

- V červnu 2004 byl prezidentem jmenován sunnita Ghazí Adžil Javar a šíita Ajád Aláví sestavil prozatímní vládu. Po přechodných volbách v lednu 2005, ve kterých zvítězila koalice hlavně šíitských stran Sjednocené irácké spojenectví (UIA), byl prezidentem zvolen Kurd Džalál Talabání a ustavena první demokraticky zvolená vláda za posledních asi 50 let na čele s šíitou Ibráhímem Džaafarím. Po řádných parlamentních volbách v prosinci 2005, ve kterých opět dominovala UIA, se předsedou vlády národní jednoty stal šíita Núrí Málikí. V říjnu 2005 byla navíc v referendu schválena nová ústava země.

- Irák v minulých letech též navázal diplomatické styky se zeměmi, se kterými byly dlouhá léta vztahy přerušené - například s USA, Francií, Kuvajtem a loni s Íránem a Sýrií.

- Loni v prosinci byl za masakr 148 šíitů v Dudžailu z roku 1982 oběšen bývalý prezident Saddám Husajn (1979-2003), letos byli za stejnou kauzu oběšení další dva jeho bývalí spolupracovníci

- Bývalý šéf irácké tajné služby Barzán Ibrahím al-Tikrítí a bývalý předseda revolučního tribunálu Avád Ahmad Bandár. V březnu navíc potvrdil irácký odvolací soud trest smrti také pro bývalého viceprezidenta Táhá Jasína Ramadána.

- Ze seznamu 55 nejhledanějších osobností bývalého režimu bylo zadrženo 42 osob (z toho čtyři byli následně propuštěni, jeden zemřel a dva byli popraveni), zabity byly dvě. Na útěku je stále 11 osobností.

- Těžba ropy v Iráku, který má po Saúdské Arábii druhé největší zásoby ropy na světě (asi 112 miliard barelů) a je také v první desítce světových exportérů ropy, dosáhla 2,5 miliónu barelů denně (před válkou se těžily asi tři milióny barelů denně). Export ropy zajišťuje 95 procent příjmů Iráku. V listopadu 2004 se Pařížský klub věřitelů dohodl, že Iráku promine 80 procent zahraničního dluhu.