Dámy a pánové, vážení hosté, dobrý den v dobrém roce. Vítám vás 17 let od 17. listopadu 1989 na 17. kongresu Občanských demokratů!

Tým vítězství. Před rokem jsme tak nazvali sami sebe. A dnes tady vítám vítězný Tým vítězství. Vás. Nebo je snad v tomto sále kromě novinářů někdo další, kdo o tom pochybuje?

Naše vítězství těžko někdo může zpochybnit. Jsou totiž jasně vidět - pro některé až příliš. Tím spíše se ale musíme ptát: co stojí za tak viditelným úspěchem? Dobrý program? Kvalitní kandidáti? Zvládnutá kampaň? Celospolečenská, protiparoubkovská, téměř referendová atmosféra? Zásadové vyjednávání po volbách? Asi od všeho trochu. Bez důkladné analýzy ale není možné postupovat dál.

Jsou to čtyři roky od chvíle, kdy jsem na kongresu ve Františkových lázních zakončil svůj projev slovy, že ODS potřebuje "NOVÝ ZAČÁTEK". Tehdy jsme nebyli vítězící stranou. Co se od té doby změnilo? Jak se proměnila ODS a její politika? To jsou klíčové otázky. Odpovědi na ně se totiž rovnají pochopení rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem.

Začnu tím, co se nezměnilo. Nezměnily se naše hodnoty, nezměnily se naše cíle, nezměnila se naše mise. Tak jako na počátku 90. let, jsme stále stranou, která vyjadřuje a obhajuje názory všech lidí, jejichž ústřední hodnotou je svoboda. ODS už patnáct let brání a obhajuje svobodu. Kapitalismus a svobodu.

Kapitalismus a svoboda. Stejnojmenné dílo sepsal a nejenom českou transformaci tím zásadně ovlivnil, guru ekonomického světa, v předvečer našeho kongresu zesnulý Milton Friedman. Žádám vás všechny, abychom povstáním a minutou ticha uctili jeho památku. Děkuji.

Nezměnili jsme naše hodnoty. Změnili jsme ale jejich prezentaci. A to zásadně. Učinili jsme tyto naše hodnoty široce přijatelné, v což už téměř nikdo nedoufal. Ve Františkových Lázních jsem řekl, že naše politika musí být "tvrdé jádro, měkký obal". Dnes tato politika nese plody, obrátili jsme postupný propad našich volebních výsledků v jejich strmý růst. Dnes se potvrzuje, že nemusíme slevovat z našich zásad, nemusíme se rozkračovat do středu. Pokud umíme naše liberálně-konzervativní hodnoty dobře vysvětlovat, pokud je umíme správně aplikovat na řešení konkrétních problémů a pokud jsme jejich věrohodnými nositeli - to poslední obzvláště zdůrazňuji - nemůžeme prohrávat!

Toto považuji za hlavní sdělení uplynulého čtyřletého období, toto považuji za jeho hlavní přínos. Tuto změnu prezentace neměnných hodnot ODS považuji za hlavní zdroj našich úspěchů.

Jaké jsou konkrétní faktory, které nám přinesly šest, nebo kolik volebních vítězství v řadě? Faktory, které trvale zvyšují naše volební výsledky o nějakých deset procent oproti úrovni z konce devadesátých let?

 

Náš úspěch stojí na tom, že na rozdíl od jinýchnejsme stranou personálně vyprahlou. Na každé místo může kandidovat pět až deset lidí. A kdyby se dnes přihlásilo třeba padesát kandidátů na posty místopředsedů, jsem si jist, že každý z nich by přinesl vlastní vizi, vlastní názor, vlastní poselství, vlastní přidanou hodnotu. Podotýkám, že vás tím nevyzývám ke změně, já jsem se svým týmem místopředsedů spokojen. V tom je naše nesporná síla a přednost jak na místní, tak na centrální úrovni. Projevilo se to i ve Sněmovních volbách, v nichž jsme získali o 45 % více hlasů, než v roce 2002.

Polovina z dnešních 29 tisíc členů jsou lidé, kteří k nám přišli až po Sarajevu. Jsou to lidé, kteří nezažili Václava Klause jako toho, kdo udává směr, nezažili první polistopadovou dekádu a její transformační étos. Ti všichni si zaslouží dostat šanci, pokud za to stojí. A také ji dostávají. Prostředí v ODS je vysoce konkurenční, nikdo nemá svou funkci jistou a důkazem toho je, kolik nových tváří se objevuje na významných místech. Máme nové starosty, starostky, primátory, primátorky, kvalitní ženy i muže v komunální politice. Z nových hejtmanů se za dva roky staly regionální osobnosti a doplnili ty již osvědčené. S radostí pozoruji práci nových poslanců a ministrů. S trochou nadsázky říkám, že tu nejlepší vládu jsem už sestavil. Nebyla bez důvěry ani mé, ani veřejnosti. Personálně jsme obstáli. Výjimky potvrzují pravidlo.

Pokud si udržíme tuto personální převahu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!

Náš úspěch stojí na tom, že jsme stranou týmovou, stranou, která táhne za jeden provaz. Právě proto, že uvnitř ODS panuje otevřená konkurence a otevřenost, zůstáváme navenek stranou, která sice nemluví vždy jedním hlasem, ale je ve svém směřování jednotná. Navzdory předpovědím politologů, že po odchodu Václava Klause se ODS rozštěpí a spadne na nějakých dvanáct procent, jsme si udrželi elementární jednotu. Jednotu v hodnotách a cílech. Jednotu nikoli shora vynucovanou, jednotu, která je výsledkem debaty a konsensu. I to je rozdíl oproti některým jiným stranám.

Pokud si udržíme tuto elementární jednotu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!

Náš úspěch stojí na tom,že se nám podařilo postupně zbavit oné nezasloužené nálepky arogantní a agresivní strany. Dokázali jsme získat na svou stranu elity na celostátní i lokální úrovni, které v devadesátých letech byly vůči ODS spíše v opozici. Jako důkaz uvedu za všechny alespoň jedno jméno: Alexander Vondra.

Po červnových volbách jsem si na setkáních s lidmi fyzicky uvědomil jednu nenápadnou, ale podstatnou změnu. Ruku mi poprvé ve větší míře tiskli lidé s pevnou, mozolnatou dlaní. Dávno nejsme a nebudeme pouze stranou podnikatelů a bílých límečků.

Dokázali jsme získat voličské skupiny, které nás nikdy nevolily. Získali jsme zpět voliče, kteří nás volili, ale volit přestali. Získali jsme ty, kteří nás vzhledem ke své profesní či sociální příslušnosti volit měli, ale nevolili. Ty všechny jsme získali díky politice v duchu hesla "slušnost není slabost". Promyšlenou, slušnou kampaní jsme získali prvovoliče všech věkových kategorií, studenty a mladé lidi do 25 let. To všechno je ten bonus, to je těch deset procent navíc, které nám přinesla nikoli změna hodnot, ale změna jejich prezentace, lepší komunikace, slušnost a otevřenost.

Pokud si udržíme image slušné a otevřené strany, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!

Náš úspěch stojí na tom, že držíme slovo. Na rozdíl od jiných stran nás v posledních čtyřech letech charakterizuje jednota slov a činů. A to dokonce i ve složité povolební situaci, kdy jsme přes vábení nejrůznějších sirén vytrvali v našem odmítání jakékoli formy velké koalice. Důkazem toho, že občané tuto naši zásadovost oceňují, je drtivé vítězství v komunálních a senátních volbách. Získali jsme 1300 mandátů navíc a nově také většinu v Senátu. Víte, že skvělé výsledky jsme nezaznamenali jen v Bémově Praze, a Pavlovi patří velké uznání, kde to bylo o 27 procent více hlasů než v roce 2002? Ale v Děčíně to bylo například dokonce o 84 procent, v Havlíčkově Brodě o 79 procent a v Pelhřimově o 64 procent. I tady se ukazuje dlouhodobá každodenní práce Němcové a Gandaloviče, Vystrčila, Šulce, Rašky a dalších. A to jsem uvedl pouze tři rekordmany. Ukázalo se, že značka ODS je zárukou úspěchu jako nikdy předtím a my jsme v těchto místních volbách inkasovali bonus za věrohodnost naší centrální politiky.

Pokud budeme dodržovat jednotu slov a činů, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!

 

Náš úspěch stojí na tom, že jsme se pro mnoho lidí stali hrází proti návratu starých pořádků. Jsme pro ně nadějí, že se země nebude v ničem vracet před listopad 1989. Abychom byli i jistotou, nesmíme hazardovat, nesmíme připustit ani to nejmenší riziko, že se komunisté dostanou přímo či nepřímo k moci. Naše odpovědnost je velká a nikdo ji z nás nesejme, protože nikdo kromě ODS tuto sílu a vůli nemá.

Pokud budeme pro občany zárukou, že se komunisté nevrátí k moci, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!

Náš úspěch stojí na profesionalitě. Splnili jsme úkoly zadané minulým kongresem, které se týkají stranického vzdělávání. Otevřeli jsme bakalářské studium na CEVRO Institutu, máme další thinktanky-ideově spřízněné organizace: CEP, Efektivní stát, časopis 51 Pro, Mladé konzervativce.

Na tomto místě děkuji Ivanu Langerovi za splnění úkolu a za jeho působení v akademii CEVRO.

Situace je dnes jiná, než v devadesátých letech. Každá další volební kampaň je daleko profesionálnější, organizovanější a ze strany soupeřů útočnější. Jestliže jsme schopni přesto vítězit, reagovat na změny, prosazovat naše hodnoty a cíle, je to díky tomu, že na sobě neustále pracujeme. A já zde děkuji Jiřímu Šnebergerovi, jako šéfovi našich posledních volebních kampaní.

Pokud si udržíme tuto profesionální převahu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!

Náš úspěch stojí na kvalitním programu. Žádná jiná strana nemá tak propracované své programové teze, nemá tak ucelenou a konzistentní představu jak vést zemi. Naši soupeři se Modré šance bojí právem. Nemohou totiž proti ní postavit stejně důkladný a realistický vlastní projekt, a to bez ohledu na to, zda jej můžeme, či nemůžeme realizovat. Děkuji především Petru Nečasovi za jeho práci na naší programové výzbroji.

Pokud si udržíme náš programový náskok, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!

Náš úspěch stojí na schopnosti integrovat středopravé politické spektrum. ODS v sobě spojuje všechny tři klasické proudy politického myšlení: liberální (či libertariánský), konzervativní a křesťansko-demokratický. Díky tomu dokážeme oslovit široké publikum, jsme bezesporu stranou v dobré slova smyslu lidovou. A také stranou, jejíž proud inspirace nikdy nevyschne, protože ony tři proudy se vzájemně střetávají a obohacují. Navíc žádný z oněch myšlenkových proudů není založený na vylučování, na třídní segregaci, jako socialismus a komunismus. Proto jsme stranou otevřenou, stranou, k jejímž myšlenkám se může přihlásit každý vyznavač svobody.

Dokud si udržíme schopnost spojovat, nikoli rozdělovat společnost, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!

Náš úspěch je založen na tom, že dáváme lidem možnost identifikovat se s osobnostmi, které je jménem ODS reprezentují. Naše personální politika stojí na schopnosti a še personální politika stojí na schopnosti a vůli unést osobní odpovědnost. Na ochotě riskovat vše a nasadit vlastní tvář pro úspěch ODS. Ti, kteří chtějí hrát roli v nejvyšší politice ODS, musí být takovými osobnostmi. Musí to být lidé, s nimiž se občané spěšnými hejtmany. Úspěšní hejtmani se uplatňují na celostátní úrovni, nebo alespoň podporují naše lídry v parlamentních volbách. Tuto osobní podporu se nám podařilo úspěšně realizovat v posledních volbách, až na výjimky, které mě mrzí. ODS generuje osobnosti pracující pro tým.

Pokud budeme mít populární osobnosti schopné plného nasazení pro úspěch týmu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!

Náš úspěch je v poslední době založen i na tom, že k nám přecházejí voliči, které odrazuje agresivní a nesnášenlivý styl předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Přecházejí k nám voliči znechucení zkorumpovaností ČSSD, prázdnotou její politiky, neschopností formulovat a řešit reálné problémy občanů. Je smutné, že ještě sedmnáct let po listopadu levicovou část politické spektra okupuje antisystémová, protirežimní strana komunistická a nevěrohodná, nestandardní strana sociálně demokratická. Přejme si pro úspěch České republiky důstojnějšího soupeře vlevo!

A já vás chci v této chvíli, z tohoto místa a ve chvílích úspěchu varovat: nesmíme dopadnout jako sociální demokraté!

Dejme si pozor na naše vlastní nejrůznější šibaly a taškáře. Na ty, kteří využívají dobrou značku ODS pouze ke svému vlastnímu obohacení. Nebo snad chceme skončit jako ČSSD, kterou stíhá jeden korupční skandál za druhým?

Dejme si pozor na ty, kteří doslova privatizují místní sdružení, posilují vlastní moc a ODS používají jen jako výtah k moci, jako politické eseróčko. Nechceme přece skončit jako sociální demokraté, mezi nimiž zuří otevřená vendeta a jednotlivé klany se navzájem špehují a likvidují!

Rozdíl mezi ODS a ČSSD, to je dnes rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem. Zachovejme ten rozdíl.

Ale nic není na věčné časy, z vršku se padá daleko rychleji, než se na něj šplhá. Proto chci vám všem velice důrazně doporučit, abyste na všech úrovních brali vážně jednu z priorit centrální politiky ODS, jíž je transparentnost a boj proti korupci.

Nebudu tolerovat a chránit nikoho, kdo se dostane do problémů kvůli korupci, zneužívání moci, kontaktům s organizovaným zločinem a podobně. Pokud chceme sami usilovat o očistu české společnosti, musíme začít u sebe. Nemilosrdně. ODS je v tomto případě zkratka - Očistíme Důsledně Společnost!

Pokud nehodláte na tato pravidla hry přistoupit, tak mě nevolte!

Náš úspěch je v této chvíli jednoznačný. Tak jednoznačný, že si můžeme dovolit otevřené hodnocení chyb a nedostatků, které musíme odstranit. Určitě si nikdo z nás nepřeje, abychom zde za pár let opět hledali způsob, jak se dostat z krize.

Máme rezervy v oslovování některých voličských skupin. Znovu musíme přijít s komplexní nabídkou pro seniory a nesmíme zůstat pouze u problematiky penzí. Senioři jsou, a budou čím dál více, silnou voličskou a sociální skupinou.

Pro živnostníky jsme udělali a děláme více, než ostatní politické strany dohromady. Přesto nás nevolili v takové míře, jak si zasloužíme. Musíme neustále trpělivě vysvětlovat a opakovat náš program speciálně této cílové skupině.

Vzhledem k potvrzenému trendu rozdílné podpory ODS v Čechách a na Moravě navrhuji také speciální a dlouhodobou podporu zvýšené politické komunikace a marketingových aktivit v moravských regionech. "Potrestání" Moravy za procentuálně horší výsledky není jen krátkozraké, ale i hloupé, bez předchozí analýzy příčin a hledání řešení.

Máme rezervy v komunální politice, kde se ne vždy podařilo to, co na centrální úrovni. Ne všude jsme jednotni. Ne všude jsme se dokázali zbavit image arogantní a nesnášenlivé strany. Ne všude jsme stranou, která se řídí heslem, že slušnost není slabost. Ne všude dodržujeme jednotu slov a činů. Tam, kde se toto děje, doplácíme na to snížením našeho koaličního potenciálu. V takových místech nejsme přijatelní pro politické partnery, ani pro širší občanskou veřejnost. V důsledku toho odcházíme z radnic přes dobrý, hlavně díky značce dosažený volební výsledek. Toto je varování nejen pro ostatní města a regiony, ale i pro politiku na centrální úrovni. Cesta z izolace byla obtížná a dlouhá, zpět se do ní můžeme dostat velice rychle. Vždyť sociální a ekonomické rozdíly mezi Prahou a Brnem zdaleka neodpovídají rozdílu v počtu získaných hlasů. Berme brněnský případ jako varování a výzvu pro nás všechny.

Máme nedostatky i ve vnitrostranickém řízení, v oné vertikále od hlavní kanceláře až po oblastní manažery. Přesvědčil jsem se o tom, že je nutné oddělit od sebe politické vůdcovství a manažerské řízení strany jako podniku. Obojí kvalitně zastávat nelze. Musíme se poučit ve vyspělých zemích, kde běžně stranu řídí výkonný předseda, zatímco předseda buď vykonává funkci premiéra, tzv. prime minister in power, nebo se na ni v opozici připravuje, jako prime minister to be. Není úkolem tohoto volebního kongresu, aby tuto otázku řešil. Je však třeba zahájit na toto téma diskusi, aby mohla být uspokojivě zodpovězena na kongresu příštím.

 

Poté, co jsem vyjmenoval i některé naše nedostatky, vás chci nicméně vyzvat k tomu, abyste zvedli hlavu. Byl jsem to já, kdo vždy varoval před předčasným boucháním zátek od šampaňského. Dnes ale musím říci něco právě opačného:

Nechali jsme si ukrást pocit vítězství. Kde je naše radost z úspěchu? Kde se bere ta nervozita, hysterie, nihilismus? Nedůvěra?

Kde je radost nad tím, že máme prezidenta, nebývalé dvě pětiny křesel ve Sněmovně, absolutní většinu v Senátu, téměř polovinu českých europoslanců, 13 ze čtrnácti hejtmanů, že jsme zvítězili v 21 z 24 statutárních měst a celkem v 90 z 95 největších měst? Kde je ta radost? Tak si sakra aspoň zatleskejte!!!

Chápu netrpělivost a únavu z patové povolební situace. Tu jsme však nezavinili a hlavně nijak nesnižuje náš úspěch. Úspěch, který ovšem musíme teprve zúročit.

Je v tomto sále někdo, kdo není zvědavý jak? Jak to doopravdy je? Jak to bude?

Pokud mě opět zvolíte do čela ODS, chci, aby to bylo i se silným mandátem k dalším jednáním o vládě.

Nejprve chci jasně zopakovat, jaké jsou moje a doufám, že i naše společné mantinely. Mantinely, v nichž se podle mého musí ODS pohybovat, pokud nechce znovu začít ztrácet - a to buď okamžitě, nebo postupně. A těm, kteří věří více novinám a televizi vzkazuji. Pokud mi nevěříte, nevolte mě!

Ty mantinely jsou známé. Na jedné straně musíme zabránit návratu komunistů k moci. Nesmíme se navíc opírat o komunisty. Pokládám tezi, že Paroubek je horší než komunisté za zcestnou. Na druhé straně nesmíme připustit velkou koalici s ČSSD a její sestřičku Opošku. Musíme se pokoušet o pro nás i pro voliče nejpřijatelnější variantu - trojkoaliční projekt a jeho modifikace. Získali jsme mandát k vládě, nikoliv k opozici. Teprve v případě neúspěchu musíme usilovat o předčasné volby. Každý, kdo zde dnes vystoupí s návrhem na předčasné volby v roce 2007, tak by měl okamžitě vysvětlit, jak k nim dojde, kde sežene těch 101, resp. 120 hlasů v Poslanecké sněmovně a zda vůbec četl Ústavu, když už se vážně zabývá četbou přitroublých komentářů.

Pokud se mnou v tomto nesouhlasíte, nevolte mě!

Velká koalice se zdá být snadným a výhodným řešením současného patu. Poskytuje silné mocenské zázemí a zdánlivě neotřesitelnou stabilitu. Ale varuji vás. Velkou koalicí si můžeme koupit pár let u moci. Avšak nekoupíme si budoucnost. Velká koalice znamená neodvratný začátek našeho postupného pádu.

Naše skutečná síla není založena na aritmetické většině. Není založena ani na změně volebního zákona. Naše analýzy ukazují, že většinový volební systém by měl jako pravděpodobný výsledek ustavení systému tří stran: ODS, ČSSD a KSČM. To znamená, že by pak Sněmovna vypadala podobně, jako dnes třeba radnice v Havířově. ODS by měla ve Sněmovně nějakých 96 mandátů, levice za účasti nereformovaných komunistů 104.

Toto není cesta, kterou chceme jít. Ujišťuji zde přítomné zástupce KDU-ČSL a Strany zelených, že jsme nerezignovali na hodnoty trojkoaličního projektu, že nikdy nepřipustíme změnu volebního systému, která by je vymazala z mapy. Naopak uvítáme každou stranu, která spolu s námi bude tvořit onu hráz bránící návratu starých pořádků.

Náš elektorát si můžeme udržet a rozšířit jen tehdy, pokud nám lidé budou věřit. Když nyní uzavřeme velkou koalici, tak nám věřit přestanou. Klesneme na úroveň ČSSD a nebudeme moci nadále počítat s oním bonusem, který nám za poslední čtyři roky přinesla naše otevřená a věrohodná politika.

Je v tomto sále někdo, kdo si přeje obětovat budoucnost ODS kvůli pár letům u moci?

Druhým lákadlem je trvat na neúspěšném třetím pokusu o sestavení vlády jako cestě k předčasným volbám. To je postup na první pohled zásadový, bohužel však naivní. Tudy cesta k předčasným volbám nevede. Ten, kdo získá možnost sestavovat vládu ve třetím pokusu, ten ji díky strachu poslanců o vlastní existenci také sestaví. Bude-li to pan Paroubek, dostanou se k moci komunisté. To přeci nechceme a ani já to jako zodpovědný předseda ODS nehodlám riskovat.

Jedinou realistickou cestou k případným předčasným volbám je mít vládu s důvěrou Sněmovny a tím i prostředky k jejich vyvolání. Opačný postup znamená být v opozici a nemít ani vládu, ani možnost vyvolat předčasné volby. To první se jmenuje úspěch, to druhé neúspěch.

Je snad v tomto sále někdo, kdo si přeje neúspěch ODS? Já rozhodně jako předseda nechci vést ODS po vítězných volbách do opozice. Silný mandát, o který vás žádám, má podobu tří jasných priorit seřazených podle pořadí důležitosti:

  • Zabránit vládě ČSSD s podporou
  • KSČM Realizovat co nejvíce z našeho programu
  • Vést kabinet

Mandát, o který vás žádám, je jednoznačným mandátem pro to, aby ODS hrála významnou roli v české politice. Jeho součástí tedy musí být zároveň závazek, co bude ODS v případné vládě prosazovat.

Říkám důrazně, že délka mandátu vlády musí být přímo úměrná hloubce jejího reformního programu. Je pro mě nepřijatelné stát delší dobu v čele vlády, pokud by se nezavázala provést zásadní reformy, které jsme slíbili voličům. Nebudu v čele vlády, jejímž jediným smyslem by bylo rozdělení moci.

Stejně silně říkám, že musí jít o vládu protikorupční. Vládu, která vytvoří podmínky pro to, aby mohly být vyšetřeny všechny skandály z nedávné doby, případně nové aféry, padni komu padni. Zároveň musí kabinet pokračovat v započatých systémových změnách, které omezí prostor korupci.

V zahraniční politice musíme i nadále podporovat rozšiřování EU a rovnoprávnost starých a nových zemí. To jsou hodnoty, které vycházejí z našeho liberálního programu i z morálních závazků, které má Česká republika jako účastník největší vlny rozšiřování Unie. Proto nechceme zavádět omezení pohybu pracovní síly pro Bulharsko a Rumunsko. Proto podporujeme perspektivní vstup zemí západního Balkánu. Proto odmítáme snahy o oživení federalistické ústavy, ostatně zamítnuté dvěma zeměmi, které jsou považovány za motor evropské integrace. Ve Francii smetlo dokument se stolu referendum, v Německu Ústavní soud. Protože pro naše liberalizační snahy nenacházíme podporu ve frakci Evropské lidové strany, uvažujeme spolu s britskou konzervativní stranou o založení frakce nové, na bázi Platformy pro evropskou reformu.

Obecně platí, že v konstelaci, která je u nás po volbách se nebude stoprocentně dařit socio-ekonomickým reformám, ale reformám, které vždy vyžadovaly širší konsensus, širší dohodu. Důchodová reforma, reforma zdravotnictví, soudů, justice, zastaveni dluhové povodně, efektivní stát, debyrokratizace, podpora podnikání. V takovém případě máme povinnost tyto reformy aktivně ovlivňovat.

Na závěr chci jen stručně poznamenat, jak moc si vážím všech - členů strany, zástupců jiných stran i voličů - kteří radí volit ten nejtvrdší postup a riskovat třetí pokus. To znamená jít cestou: buď všechno, nebo nic. Rozumím tomu a musím říci, že mé srdce bojovníka mi radí totéž. Ale jen odvaha v politice nestačí. V politice se nepočítají dobré úmysly, ale pouze výsledky. Riziko - nikoli pro mě osobně, nikoli pro ODS - ale pro tuto zemi, je příliš vysoké. Pokud by výsledkem dobrých úmyslů měla být vláda ČSSD a KSČM, považoval bych to za své zásadní selhání. To mi říká můj rozum.

Nedá-li mi tento kongres mandát dostatečný k tomu, abych této hrozbě mohl účinně zabránit, opravdu mě raději nevolte. Čekám od kongresu jasný signál dalšího postupu. Slabý mandát, či nezvolení pro mne znamená, že po kongresu předložím prezidentu republiky návrh na formálně stejnou, či podobnou vládu vedoucí k nevyslovení důvěry a k třetímu pokusu, jehož výsledek se neodvažuji předvídat. Silný mandát mne bude motivovat k pokusům o trojkoaliční, případně jiný projekt, který při dodržení dříve uvedených mantinelů, povede k vládnímu angažmá ODS.

Jedna věc, která mi mé a možná i vaše rozhodování usnadní, je nápis, kterého jsem si všiml na podstavci Plečnikova stolu T.G. Masaryka v Erbovním sále Pražského Hradu. Je to původně část latinského nápisu z renesanční konšelské desky z Vlašského dvoru v Kutné Hoře z roku 1595. Ano, z roku 1595! Ten nápis musel být tehdy, a musí být i dnes základním politickým krédem. Pro mne, pro každého z nás: Obci starosti své osobní podrob.