Obama je první Afroameričan, který bude šéfovat Bílému domu.

Demokratičtí kandidáti byli zkraje roku favority voleb, zejména vzhledem k nelibosti Američanů nad vojenskou přítomností v Iráku. Nejčastěji se hovořilo o senátorech Hillary ClintonovéBaracku Obamovi. Koncem roku 2007 však Bushova strategie síly v Iráku zapůsobila, což znovu zvýšilo také šance republikánů.

Hillary Clintonová (odstoupila)
Barack Obama (byl nominován a posléze zvolen prezidentem)
John Edwards (odstoupil)

Kolotoč primárek začal v Iowě 3. ledna a skončil 3. června v Jižní Dakotě, Montaně a Novém Mexiku. Koncem srpna následoval Celonárodní sjezd Demokratické strany, v dalším týdnu pak konvent republikánů.

Zatímco kandidátem republikánů se už v březnu stal původní outsider John McCain, primárky demokratů byly z nejtěsnějších v dějinách a nakonec v nich zvítězil Obama. Clintonová z boje odstoupila až po posledních primárkách.

John McCain (stal se kandidátem, volby ale prohrál.)
Mitt Romney (odstoupil)
Mike Huckabee (odstoupil)
Rudy Giuliani (odstoupil)
Ron Paul
Fred Thompson (odstoupil)

Historické volby

Volba prezidenta měla spoustu superlativů ještě před hlasovacím dnem 4. listopadu. Na kampaň se vynaložilo rekordní množství peněz a volit se nakonec vydal dosud největší počet Američanů.

Více o nákladech

Nekandidovali jen Obama a McCain, ale také dalších 255 lidí, mezi nimi například Cynthia McKinneyová (zelení), Bob Barr (libertariáni), Chuck Baldwin (Konstituční strana) nebo Ralph Nader (nezávislý). Jejich šance na zvolení ovšem nebyly velké.

Profily kandidátů na viceprezidenta:
Demokraté: Joe Biden
Republikáni: Sarah Palinová

V předvolebních průzkumech vedl Obama a nakonec roli favorita potvrdil. Válečného veterána McCaina znevýhodnila nejen neoblíbenost republikánského prezidenta George Bushe, ale i finanční krize. Ekonomika se rázem stala prioritním tématem voleb na úkor bezpečnostních otázek, v nichž by McCain mohl zúročit své zkušenosti.

Obamovi se ve volbách podařilo získat většinu před volbami nerozhodnutých a zároveň klíčových států.

Čtěte: Obama je americkým prezidentem

První Afroameričan bude inaugurován prezidentem v lednu 2009. Jeho viceprezidentem se stane senátor Joseph Biden.

Průběh primárek v USA v roce 2008:
3. lednaStranická volební shromáždění v Iowě
5. lednaStranické volební shromáždění Republikánské strany ve Wyomingu
8. lednaTradičně první prezidentské primárky, které se konají v New Hampshiru (uzavřené)
15. lednaPrimárky v Michiganu
19. ledna Stranická volební shromáždění v Nevadě a primárky Republikánské strany v Jižní Karolíně (otevřené)
26. ledna Primárky demokratů v Jižní Karolíně (otevřené)
29. lednaPrimárky na Floridě
1. února
Stranická volební shromáždění v Maine
5. únoraTakzvané volební "superúterý": prezidentské primárky a stranická volební shromáždění ve více než 20 státech USA - New York, Kalifornie, Arizona, Aljaška, Arkansas (otevřené), Alabama (otevřené), Connecticut, Delaware, Georgia (otevřené), Illinois, Michigan (otevřené), Missouri (otevřené), New Jersey, Tennessee (otevřené), Utah (uzavřené).Předvolební shromáždění se konají v Colorado, na Aljašce, Minnesottě (otevřené), Severní Dakota (otevřené)
9. únoraStranická volební shromáždění ve státě Washington (otevřené) a Kansasu (republikáni) a Nebrasce a primárky v Louisianě
10. únoraVolební shromáždění demokratů v Maine
12. únoraPrimárky ve federálním distriktu (Discrict of Columbia) a ve státech Virginie a Maryland
19. února Primárky ve Wisconsinu, ve státě Washington (otevřené - jde o druhé kolo následující po shormáždění) a stranické volební shromáždění demokratů na Havaji
4. březnaPrimárky ve státech Texas (otevřené), Ohio (otevřené), Rhode Island a Vermont (otevřené)
8. březnaStranické volební shromáždění demokratů ve Wyomingu
11. březnaPrimárky v Mississippi (otevřené)
22. dubna Primárky demokratů v Pensylvánii
6. květnaPrimárky v Indianě (otevřené) a Severní Karolíně
13. května Primárky obou stran v Západní Virginii (polouzavřené)
20. května Primárky v Kentucky a Oregonu
1. červnaPrimárky demokratů na Portoriku
3. června Závěrečné primárky demokratů v Jižní Dakotě a v Montaně
 foto: Novinky/Ondřej Lazar Krynek foto: Novinky/Ondřej Lazar Krynek
Události po skončení primárek:
25.-28. srpna 2008
Celonárodní sjezd (konvent) Demokratické strany
1.-4. září 2008
Celonárodní sjezd (konvent) Republikánské strany
4. listopadu 2008
Faktická volba prezidenta (volba volitelů)
15. prosince 2008Volba prezidenta sborem volitelů
5. ledna 2009Oficiální vyhlášení výsledků voleb
20. ledna 2009Inaugurace 44. amerického prezidenta

PODROBNĚJI:

Pravidla primárek
Pravidla primárek určují strany a částečně i zákony jednotlivých 50 států USA. Nejčastěji mají formu klasických voleb pro registrované členy dané strany. Někde se k jedné z nich mohou připojit i nečlenové. Voliči strany ve volebních okrscích vybírají delegáty okresních kol a ti pak celostátní delegáty. Jelikož se preference zpravidla nemění, je již první kolo považováno za směrodatný výsledek. Republikáni sami napíší jméno favorita na čisté lístky, které se pak sečtou. Vítěz bere vše. Demokraté naopak rozdělují delegáty proporčně. Někde se ale místo primárek konají volební shromáždění. Demokratické caucusy jsou zábavné tím, že přívrženci kandidátů se shromáždí ve vymezených místech odkud mají 30 minut na to, aby přesvědčili ty druhé, že právě jejich favorit je ten pravý.
Více o primárkách v USA čtěte zde

Prezidentská volba
Jak Američané volí svého prezidenta