Představa prostého občana o tom, co se při festivalu děje, je jasná a - musím potvrdit - pravdivá: všichni zde neustále kalíme, válíme se po sobě a propíjíme peníze "vás všech" (včera jsem se pokoušel koupit si něco za vlastní, ale málem mě zmlátila ochranka a Bartoška mi dal na tři dny zákaz vyjít z baru). Přesto tu jsou zoufalci, kteří pracují. Tajíme to jen proto, abychom nepřišli o image.

Projekce filmů a návštěvy hvězd všichni znají, v útrobách festivalu však tepe mnoho dalších zábavných činností a jednou z nich je mezinárodní obchod s filmy. Už léta se Karlovy Vary snaží konkurovat okolním festivalům i na tomto poli a dělat pro východní a střední Evropu totéž, co dělají Cannes pro zbytek světa - bránu do světa.

Na začátku váš film nemusí koupit někam do distribuce, stačí, že si ho všimnou v tom hrozném chumlu nových filmů - bulharských, lotyšských, polských (a letos to byl nějaký chumel, protože popularita Karlových Varů v tomto oboru rok od roku stoupá a letos to vychvalování nových filmů před unavenýma očima nákupčích trvalo ubíjející čtyři hodiny).

Češi v tomto oboru obvykle za Poláky a Maďary zaostávají, letos to však bylo jinak, protože Češi dorazili s podivuhodným trumfem: nebyl jím však ani nový film Davida Ondříčka Grandhotel ani nová Chytilová Hezké chvilky bez záruky... ale tříminutový film s Václavem Havlem v hlavní roli. Nabízečka na film Občan V. H.  režiséra Pavla Kouteckého.

[Václav Havel a Pavel Koutecký, foto Karel Cudlín]

Bylo to ale všechno, co Pavel Koutecký stihl s neuvěřitelnými pětačtyřiceti hodinami záznamu natočenými během třinácti let udělat, letos na jaře tragicky zahynul a z projektu zbyl jen foršpan (snažil jsem se jej získat pro internet, ale zatím to prý nejde). Byl tedy představován film, který neexistuje a který nemá režiséra. Ale ty tři minuty se staly hitem mezi obchodníky, Občan V. H. byl ujištěn o vážném zájmu festivalu v Sundance, filmoví překupníci projevovali vážný zájem (hrozně bych ho přál velké společnosti Focus Features, protože se mi vysoká černoška Anikah, která je zastupuje, ohromně líbí) a francouzští novináři si na baru hlasitě vyprávěli scénu o Chiracovi a nedovařených bramborách.

Ten tříminutový foršpan se totiž liší od politických dokumentů jednou zásadní věcí - je to zcela záměrná a vydařená politická komedie, která připomíná Jistě, pane ministře a z níž si dosud každý z těch, kdo trailer viděli, vybral svůj oblíbený kousek. Kolegyně Hloušková nervózní výraz na tváři Gorbačova, když se ho Havel úvodem zeptal "Vy znájetě, što éto KGB?", já scénku ze Saudské Arábie, při níž Havel tak dlouho podával ruku dalším a dalším příchozím šejkům, až ucedil: "To byl snad jeden chlap furt dokola..."

A podobně by měl vyznít i celý film (Havel na tiskovce zopakoval, že ani nadále nehodlá zasahovat do filmu a jakkoli ho ovlivňovat).

Na tiskové konferenci producenti oznámili, že film o Václavu Havlovi za Pavla Kouteckého dokončí slavný dokumentarista Miroslav Janek, o čemž se později v zákulisí vedly vášnivé debaty - kolegové si nejsou jisti, zda má Janek dostatečně velký smysl pro humor, aby udržel formát ironické politické komedie, ale já věřím, že ho těch čtyřicet hodin necenzurovaných zákulisních materiálů povede správným směrem.

Viděl jsem ty tři minuty dvakrát (a kdysi dávno deset dalších minut z onoho explozivního materiálu) a uvědomil jsem si, že se Havel v roli prezidenta chová se stejnou sebeironií, s jakou hrál Ferdinanda Vaňka v záznamech svých divadelních her. A že možná jeho rozporuplná prezidentská kariéra bude jednou považována za vrchol jeho dramatické tvorby a že tento dokument bude logickým pokračováním Audience, VernisážeProtestu. S jediným rozdílem: místo herců v ní budou vystupovat světoví politici. 

A za Lanďáka tam bude Chirac.

Hezký den.

P. S. Premiéra "mezi červnem a říjnem 2007".