Film vychází ze skutečné události a zároveň z knižní předlohy, která byla o události napsaná. Přesto se zaměřuje hlavně na drama bělošských hrdinů, kněze Christofera, mladého učitele Joea, velitele jednotek OSN a dvou válečných reportérů BBC.

Hutuové jsou ukázaní naopak jako banda zvířecích útočníků, kteří čekají za plotem, až se stáhnou modré helmy, aby mohli sami začít svoje vražedné dílo. Ve škole se naopak schovává dva a půl tisíce Tutsiů, kteří představují oběti.

"Nechtěli jsme zodpovídat otázky kolem toho, proč to vzniklo, protože to jsou schopní zodpovědět nejspíše sami Rwanďané. My jsme natáčeli, co se vlastně dělo, co jste mohli vidět na vlastní oči. Jde o poměrně věrnou rekonstrukci skutečných tragédií," říká režisér snímku Michael Caton-Jones. Pro zajímavost ve filmovém štábu působilo mnoho těch, kterým se podařilo se štěstím přežít vraždění.

V centru bílí hrdinové

"Film se soustředí na bílé hrdiny, protože to mezinárodní společenství bylo jedinou skupinou, která měla nějakou volbu. Tutsiové byli oběťmi nepopsatelného násilí, zatímco Hutuové byli štvaní mnohaletou propagandou. Ovšem západ v tomto případě trestuhodně selhal, stejně jako například katolická církev.

Nedal jednotkám OSN dostatečný mandát, ty vydávaly zoufalé a bezbranné lidi masakrům," vysvětluje hlavní herecký představitel hlavní role Hugh Dancy. Ten si zahrál právě Joea.

Stejně tak dokonce černí katoličtí kněží v některých případech napomáhali samotné genocidě. "Zajímavé je, že mnoho Tutsiů, kteří přežili genocidu, změnili své náboženství. Stali se z nich protestanti nebo dokonce muslimové," pokračuje Dancy.

Otřesné záběry

Snímek je na rozhraní publicistické evokace proběhlých zločinů a srdceryvného dramatu. Zatímco Joe v okamžiku, kdy jednotky OSN dostanou rozkaz vyklidit pole, utíká s nimi, otec Christopher, jehož si zahrál John Hurt, zůstává a za cenu vlastního života se mu podaří několik dětí zachránit.

Oba jsou zároveň svědky hrůz a teroru, který se sebou přineslo rozpoutání genocidy. Ulice lemují rozsekaná a zkrvavená těla, za plotem školy se shromažďují vražedné bandy. Mouchy oblétávají tlející těla a před pouličními hlídkami se přistižení Tutsiové marně a zoufale brání zdrogovaným a opilým násilníkům. Zatím z rádia vláda burcuje lidi k masakrům.

Zajímavá je postava Joea, který je na začátku filmu nevinný i idealistický. Nakonec ale musí nést tíhu selhání, že nesplnil slib ani černošské dívce Marii, která se do něj zamilovala.

Snímek je nakonec svědectvím, které šokuje i vzdává úctu obětem jednoho z nejhorších zločinů 20. století. Během tří měsíců došlo k vyvraždění 800 tisíc lidí, kteří byli zmasakrovaní.