Článek
Když začal zápas, postavili se proti sobě nejlepší hendikepovaní hráči z České republiky. Po první třetině, když padlo několik krásných gólů, dostali možnost vyzkoušet si na chvíli hru na vozíku i okolo stojící zvědaví diváci. Zájemců, kteří si chtěli zahrát na vozíku, jenž stojí skoro sto tisíc, bylo dost.
A sami na vlastní kůži zjistili, že to není vůbec jednoduché. "Byl to pro mě nový zážitek a ty kluky hrozně obdivuju. Měl jsem pořád nutkání vstát, ale jediné, co mi v tom zbránilo, byl pás přes nohy. Navíc mi vozík pořád zahýbal," popsal nový zážitek Martin Bubeník, střelec dokonce jednoho z gólů. Ten měl při hře divný pocit, že pokaždé, když se zakloní, přepadne a pořádně si natluče. Na druhou stranu jeden z hostů dokonce zvládal mezi útokem a bráněním telefonovat.
Hra bez bariér
"Svět je o pohybu a když se člověk dívá, jak se tihle lidé pohybují a přitom si nepřipouští, co se jim v životě stalo, je veliká vzpruha. Najedou věci vidíte úplně jiným pohledem a berete je takové, jací jsou. Oni se koneckonců taky tak berou," lidsky vyzdvihl vozíčkáře rekreační hráč Dušan Frýdl
Koordinátorka projektu Lucie Nečasová má na starosti ke dnešnímu dni už více jak třicet klientů a další se očekávají: "Touto akcí jsme chtěli představil náš projekt Kina bez bariér a zároveň dát veřejnosti možnost, zkusit si něco nového. Nakonec florbal je nový sport."
Více o projektu Kino bez bariér [ZDE].