"První ze směn začíná v sedm hodin ráno, druhá v deset. Pracujeme deset hodin denně," říká Jitka. Až za pár dní vše skončí, půjde do práce. "Prázdniny nebudou. Dostudovala jsem," shrnuje s úsměvem u jednoho ze stánků, kde je festivalový deník volně k dispozici.

Její kolegyně Jarka má prý na zbytek prázdnin lepší plány. "Pojedu někam ven. Od září mě čeká jazyková škola, angličtina," přibližuje.

Jitka a Jarka si práci sehnaly před třemi roky přes internet. Od té doby patří ke stálému "inventáři". Jedenáctičlenný tým se podle nich moc nemění. Práce je totiž na Vary poměrně dobře placená, oblečky navíc vkusné a slušivé. Jen čelenka do vlasů mnohé dívky údajně zlobí - narušuje jejich doma pečlivě načesané vlasy.

"Do kina se moc nedostaneme. Nemáme čas stát fronty u pokladen, a pak prostě neseženeme lístky na to, co bychom chtěly vidět," shodují se Jitka a Jarka. Na dotaz, proč je letos v dívčím týmu i Vojta, reagovaly spontánně: "Na těžkou práci. Tahání balíků, nafukování balónku a tak."

První dívky vyrážejí s festivalovým deníkem do ulic v sedm hodin ráno, poslední končí v osm večer. Za směnu nachodí kilometry. Vedle tisíců výtisků rozdají dětem stovky balónků, dospělé potěší úsměvy a létajícími plastikovými talíři.