Pokud chcete přesně vědět, o čem je nový Hřebejkův film Kráska v nesnázích, jděte na tuhle stránku, přeskočte všechny ty úvodní řeči a přečtěte si stejnojmennou báseň Roberta Gravese až dole. Najdete v ní v podstatě celý obsah filmu včetně závěru, některé verše z ní byly použity v dialozích postav, jiné se proměnily ve scény filmu. Ale pár věcí v ní nenajdete - jednou je například Jiří Schmitzer v největší roli své kariéry. 

Tahle ukázka (2 MB, WMV) sice neobsahuje jeho nejlepší scénu, ale aspoň z ní získáte matný dojem o hlubinách psychického teroru, s nímž coby otčím Ríchard deptá Aňu Geislerovou v nesnázích a její rodinu. Tou další věcí, která v básni chybí, je Hřebejkův vztek, s nímž portrétuje všechny české postavy jako pytle všech myslitelných nectností, jako lidi bez zásad, bez hrdosti; jako neschopné zloděje, amorální pijavice či - v tom nejlepším případě - poloviční blázny rozdírané pocity viny.

Proti nim staví jedinou pozitivní postavu onoho "anděla" z básně - charismatického, bohatého a citlivého emigranta Evžena, který místo v českém bahně dospíval v půvabném Toskánsku. A právě on je jediná kladná a morální postava filmu Kráska v nesnázích. Jediný, jehož bílá košile zůstane během celého filmu bez poskvrnky.

Film doprovázel aplaus

Proto mě tak překvapilo nadšení, s nímž čeští diváci ve Varech film přijali. V sále byli i cizinci, ale vlny potlesku byly české a atmosféra téměř taková, jako kdybychom nenatočili dobrý film, ale dali Ghaně pět banánů. A vášnivé diskuse se o tomhle filmu vedly až do rána. Kolega ze Sight and Sound říkal, že si je jist tím, že Krásku v nesnázích bude distribuována v Británii (v Americe už je někdo jistý), další kolega z respektovaného světového filmového časopisu mluvil o tom, že si "dovede představit nominaci na Oscara", ale když jsem se ho zeptal, zda ho mohu citovat, trochu se vyděsil a zakázal mi uvést jeho jméno.