S odchodem slabších výrobců z branže by měly, jako v případě reformy trhu s cukrem, pomoci kompenzace až 2,4 miliardy eur (68 miliard Kč) v příštích pěti letech.

"Ročně utrácíme půl miliardy eur na destilaci přebytků vína - to je vůbec nejdražší způsob výroby lihu, hotové mrhání penězi evropských poplatníků," prohlásila komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Bölová.

Finanční obálka s 1,2 miliardy eur dotací pro evropské vinaře se ani po reformě nemá ztenčit, ale peníze je podle komisařky třeba vynakládat efektivněji na odvrácení krize ohrožující evropské víno.

EU produkuje asi tři pětiny vína na světě, vinařství přímo živí 1,5 miliónu lidí. Unie je současně největším vývozcem i dovozcem vína na světě, ale zatímco unijní export v posledních letech vzrostl o pětinu, výrobci z USA, Chile, Jižní Afriky, Austrálie či Nového Zélandu svůj export na evropský trh znásobili.

Čeští výrobci jsou také ohrožování konkurencí

Na 700 000 až 800 000 hektolitrů ročně by naopak mohla podle odhadů vzrůst domácí produkce vína v ČR díky intenzivnímu vysazování vinic před vstupem do EU. V posledních letech vinaři produkovali mezi 500 000 až 600 000 hektolitry ročně.

Čeští vinaři si také stěžují na dovoz levných vín ze zahraničí, což ohrožuje prodej tuzemských vín.