Podle zprávy komise získal cenu v kategorii "nové členské země EU" John Edwards Starret a jeho tým z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR za práce spojené s vývojem chemických látek pro nová léčiva, zvyšující účinnost léčby virových onemocnění jako HIV či hepatitida B.

"Dostali jsme ocenění za něco, co ústav neudělal, jsme zmíněni neoprávněně. Ale marně jsem na to Brusel upozorňoval," řekl v telefonickém rozhovoru ředitel ústavu Zdeněk Havlas.

Ústav sice výzkum začal ve spolupráci s Belgičany, pak ale ani jedna země neměla na další práci peníze a práci předala do USA. Tamní vědci vše "vymysleli". V podkladech EK jsou ale uvedeni jen jako spolupracovníci pražského ústavu, i když v ČR nikdy nepracovali.

Část cen získali Američané

Cílem ocenění je povzbudit nové objevy v situaci, kdy stále více nových patentů vzniká mimo starý kontinent.

Mezi oceněnou šesticí vynálezů se přitom dostalo více amerických vědců, a to nejen v "mimoevropské" kategorii. Porota, vedená bývalým nizozemským premiérem Wimem Kokem, vybrala k ocenění technologii sloužící k výrobě vakcín proti hepatitidě B, vynález umožňující enormně zvýšit kapacitu pevných disků v počítačích, který nejprve využil americký počítačový gigant IBM, "čip DNA", revolučně usnadňující zkoumání genů, nebo za celoživotní dílo "otce mikročipu", italského inženýra Federika Faggina, bez jehož díla se neobejde žádný počítač, kalkulačka či moderní automobil.

Počtem 73 žádostí o patenty, podaných loni u Evropského patentového úřadu, patří Češi s podílem 0,06 procenta na spodní příčky unijního žebříčku, podobně jako Slováci (16 žádostí). Naopak v čele žebříčku jsou s náskokem Němci (skoro 24 000 žádostí o patenty), následovaní Francouzi a Nizozemci. Více než polovička z téměř 130 000 loňských žádostí pocházela z USA, Japonska a dalších nečlenských zemí.