Článek
"Je třeba přesně definovat schopnost přijmout nové členy," vysvětlil šéf zahraničního výboru Elmar Brok.
Europoslanci, donedávna velcí zastánci rozšiřování, požadují od Evropské komise a členských států, aby do konce roku přesněji určily politické, finanční a zeměpisné meze schopnosti EU přijmout další zájemce do svých řad.
Postoj EP k strategii dalšího rozšiřování EU se odvolává i na pat, do nějž se EU dostala nepřijetím euroústavy: platná smlouva z Nice počítá s Unií o nejvýše 27 členech, což se stane přijetím Bulharska a Rumunska napřesrok či o rok později. Přihlédnout je podle Broka třeba i k obavám veřejnosti z překotného rozšiřování, které prý přimělo Francouze a Nizozemce k odmítnutí euroústavy. Francouzi se podle nedávného průzkumu (49 procent ) domnívají, že předloňské rozšíření Unie o deset nových zemí bylo špatným krokem. Opačný názor mělo 47 procent. Záporně hodnotí rozšíření především stoupenci pravice, starší lidé, méně vzdělaní a venkované.
Kdo chce do Unie
- Bulharsko a Rumunsko by se měly stát členy k 1. 1. 2007, jejich přijetí se však může ještě o rok posunout.
- Rozhovory o vstupu do EU loni v říjnu začaly s Chorvatskem a Tureckem, další kandidát, Makedonie, na termín jednání čeká.
- Albánie, Srbsko a Černá Hora a Bosna a Hercegovina dostaly vágnější příslib "evropské perspektivy".
- O členství v EU usiluje také Ukrajina, časem se mohou přihlásit Moldavsko, Bělorusko, Gruzie a další země.
(DPA)
Europarlament včera načrtl možnost, že kandidáti by mohli být připraveni, nikoliv však Unie. V takovém případě EP nevyloučil "třetí cestu" mezi členstvím a sousedskými vztahy v podobě "užších vícestranných vztahů". Mezistupeň by měl být přechodný.