"Je třeba přesně definovat schopnost přijmout nové členy," vysvětlil šéf zahraničního výboru Elmar Brok.

Europoslanci, donedávna velcí zastánci rozšiřování, požadují od Evropské komise a členských států, aby do konce roku přesněji určily politické, finanční a zeměpisné meze schopnosti EU přijmout další zájemce do svých řad.

Postoj EP k strategii dalšího rozšiřování EU se odvolává i na pat, do nějž se EU dostala nepřijetím euroústavy: platná smlouva z Nice počítá s Unií o nejvýše 27 členech, což se stane přijetím Bulharska a Rumunska napřesrok či o rok později. Přihlédnout je podle Broka třeba i k obavám veřejnosti z překotného rozšiřování, které prý přimělo Francouze a Nizozemce k odmítnutí euroústavy. Francouzi se podle nedávného průzkumu (49 procent ) domnívají, že předloňské rozšíření Unie o deset nových zemí bylo špatným krokem. Opačný názor mělo 47 procent. Záporně hodnotí rozšíření především stoupenci pravice, starší lidé, méně vzdělaní a venkované.

Europarlament včera načrtl možnost, že kandidáti by mohli být připraveni, nikoliv však Unie. V takovém případě EP nevyloučil "třetí cestu" mezi členstvím a sousedskými vztahy v podobě "užších vícestranných vztahů". Mezistupeň by měl být přechodný.