Hlavní obsah

Nastal Štědrý den

Nastaly Vánoce a dětmi nejočekávanější Štědrý den, v jehož závěru se pod stromečkem dočkají dárků. Patří k němu celá řada neodmyslitelných činností. Mnozí ještě musí nastrojit stromeček a zabalit dárky, také je třeba připravit kapra a bramborový salát ke slavností večeři. Po ní se často rozzáří neodmyslitelný průvodce našich životů, televizní obrazovka, mnozí však také jdou do kostela.

Článek

Pražský primátor Pavel Bém rozdal na Staroměstském náměstí pod vánočním stromem stovky porcí rybí polévky. "Já bych řekl, že jsme dneska rozdali alespoň 1500 porcí," řekl ČTK primátor, oblečený ve svetru a džínech, s bílou kuchařskou čepicí se znakem kdysi královského sídelního města.

"Měli jsme tady návštěvníky z Mexika, Řecka, Španělska, Venezuely i Indonésie," vypočítal. Stejně tak každý Pražan, který vyrazil na Staroměstské náměstí, si mohl podle Béma zaskočit na lékavě vypadající polévku. "Je to přesně to, co patří k 24. prosinci," poznamenal.

Křesťanské svátky

Křesťané si připomínají, že před dvěma tisíci lety se narodil Ježíš Kristus. Na Vánoce však chodí do kostela nejen věřící, ale i ateisté. Statistiky z posledních let opakovaně ukazují, že se na bohoslužbách během svátků objeví bezmála polovina Čechů, ačkoli běžně přichází pravidelně o nedělích během roku do kostelů méně než půl milionu lidí, tedy zhruba jen pět procent obyvatel.

Někteří lidé chodí do kostela dokonce jen jednou za rok - právě na Štědrý večer. I to je důvodem, proč se na některých místech neslouží katolické mše se svatým přijímáním, ale koná se jen bohoslužba slova.

Poutníci míří do Betléma

Izrael letos zmírnil přísná omezení pro vstup návštěvníků do Betléma, a tak se očekává, že by dnes mohlo město navštívit až 30 000 lidí. Napomohlo tomu zářijové stažení Izraele z pásma Gazy a výrazné snížení násilí v průběhu desetiměsíčního příměří mezi Palestinci a Izraelci.

V čele tradičního vánočního procesí se z Jeruzaléma do Betléma vydal i římskokatolický patriarcha Michael Sabah, na půlnoční mši má přijet i palestinský prezident Mahmúd Abbás.

Poutníci však registrují i nepříjemnou změnu: město od Izraele odděluje osmimetrová betonová zeď, kterou na hranicích mezi Izraelem a Předjordánskem dala zbudovat izraelská vláda. "Je to psychologický problém pro návštěvníky města, něco jako berlínská zeď předtím, než padla," řekl agentuře Reuters americký návštěvník Brendan Geary.

K Vánocím patří Rybova mše

Slavení Vánoc je známé už od 4. století, kdy jako křesťanské svátky spojené s oslavou Ježíše Krista nahradily původní pohanské slavnosti zimního slunovratu.

Hudebním symbolem Vánoc je u nás Rybova Česká mše vánoční. V kostelech se už dávno stala "rybovka", známá podle prvních slov textu Hej mistře, neodmyslitelnou součástí vánočních bohoslužeb, včetně těch půlnočních na Štědrý večer. Bývá však na programu proti původní tradici už také ve dnech před slavností Narození Páně - a pak i dlouho po ní.

Sólisté Národního divadla ji dnes večer uvedou také na Staroměstském náměstí v centru Prahy, kde tak vyvrcholí štědrovečerní program vánočních trhů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám