Článek
EU je v rámci průzkumu jedinou institucí, u níž sociologové zjistili výraznější proměnu v názorech respondentů. V devadesátých letech se lidé mnohem častěji domnívali, že EU má v České republice slabý vliv. Zatímco ještě před osmi lety bylo přesvědčeno o tom, že EU příliš ovlivňuje dění v Česku, 15 procent oslovených, nyní je to již 41 procent.
Nespokojenost vyjádřili Češi také s kompetencemi ministrů, poslanců a senátorů. Naopak více prostoru by si podle dotázaných zasloužily odbory a obecní a městské úřady.
| Vliv institucí na život v ČR (v %) | |||
| velký | přiměřený | malý | |
| Ústavní soud | 17 | 69 | 14 |
| Prezident | 18 | 67 | 15 |
| Krajské úřady | 14 | 65 | 21 |
| Evropská unie | 41 | 47 | 12 |
| Ministři | 34 | 59 | 7 |
| Odbory | 11 | 46 | 43 |
| Zdroj:STEM | |||
Ideálním představám se podle oslovených nejvíce blíží tři instituce - Ústavní soud, úřad prezidenta republiky a krajské úřady. O nich jsou zhruba dvě třetiny občanů přesvědčeny, že mají takový vliv, jaký je potřebný. O zbývajících institucích již poměrně značná část soudí, že jejich působení na život v ČR je buď příliš velké, nebo naopak menší, než by bylo žádoucí.
Lidé si nejčastěji přejí silnější vliv odborů a městských a obecních úřadů. Podle pětiny respondentů by bylo potřebné posílit také vliv Senátu, představy lidí o horní komoře jsou ale velmi nejednoznačné a rozporné. Mínění, že jde o instituci, která je příliš slabá, se totiž objevuje skoro stejně často, jako opačné přesvědčení, že jde o instituci, jejíž vliv je nadměrně velký.