Bude se tak konat jen ve čtvrtek 27. října, kdy se nejvyšší představitelé pětadvacítky sejdou v deset dopoledne, skončit by pak měli v šest večer.

Ke zkrácení schůzky prý došlo podle britských zdrojů na žádost několika nejmenovaných delegací. Objevují se však i nepotvrzené zprávy, že k summitu možná vůbec nedojde.

O penězích až v prosinci

Nejpalčivější problém Unie - rozpočtový rámec bloku na léta 2007 až 2013 - byl přitom z jednání summitu úplně stažen, ačkoliv se očekávalo, že právě říjnový summit přinese v tomto citlivém problému důležitý posun.

Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko oficiálně požádaly, aby se o tomto tématu v Hampton Courtu jednalo. Obávají se totiž, že od 1. ledna 2007 nebudou moci čerpat ze strukturálních fondů, pokud se EU brzy nedobere výsledku ve věci finanční perspektivy. V pondělí však Britové oznámili, že se tato problematika nebude na summitu vůbec otvírat. Tématem jednání prý bude až na prosincové Evropské radě v Bruselu.

"Blair si je vědom, že vynechání rozhovorů o finanční perspektivě může vnímat veřejnost velmi negativně. Chce se proto na summitu alespoň na pár minut tohoto tématu dotknout, ne však nijak závazně," řekl Právu britský diplomatický zdroj. Na naléhání Britů se bude summit zabývat pouze budoucností EU, důsledky globalizace, rolí Unie ve světě a osudem evropského hospodářského a sociálního modelu.

Ke změně programu došlo tři dny po pařížském setkání Blaira s francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem. Vztahy mezi Británií a Francií výrazně ochladly po červnovém summitu EU, kde Blair trval na zachování britské slevy z odvodu do rozpočtu EU a Chirac zase odmítl reformovat společnou zemědělskou politiku.

Britové sklízejí ostrou kritiku

Od července Británie převzala na půl roku předsednické žezlo Unie a Blair prohlašoval, že za jeho "šéfování" se situace v EU uklidní a dojde k řadě reforem. Prozatím však Britové sklízejí více kritiky než chvály. Předmětem kritiky je nedostatečné vedení předsednictví i technické problémy se schůzkami, které se konají v Británii. Připomínky ke schůzkám mají především novináři.

Bývalý francouzský prezident a předseda Konventu o budoucnosti Evropy Valéry Giscard d'Estaing kritizuje Británii, že toho v průběhu svého předsednictví dosáhla "velmi málo". Komisařka pro rozpočet si zase stěžuje na pomalý pokrok ve vyjednávání o budoucí finanční perspektivě a mrzí ji, že se jí nebude zabývat říjnový summit.

"Britské předsednictví není ani vidět, ani cítit," shrnul nejmenovaný francouzský diplomat v deníku Le Figaro. Podle britských diplomatů je kritika jejich předsednictví "směšná". Vinu kladou především letním prázdninám, ale také volbám v Německu, které jejich práci zpomalily. "Priority předsednictví zastínily i teroristické útoky v Londýně," řekl Právu britský diplomat.

Jeden velký úspěch si však Britové mohou připsat: podařilo se jim dotlačit Unii k zahájení vstupních rozhovorů s Tureckem. Členství Turecka v EU je jednou z hlavních britských priorit. Británie také poukazuje na dosažené úspěchy v přijetí protiteroristických opatření EU. Blair nyní jezdí po Unii a sonduje náladu svých protějšků. Konečný verdikt o šéfování Unie ale přijde až na konci roku, kdy Britové předají půlroční předsednictví Rakušanům.