Dospělí Češi se málo učí, v EU jsou pátí nejhorší

Nejlepších výsledků dosáhly Rakousko, Lucembursko, Slovinsko nebo Dánsko, kde se mezi 25. a 64. rokem života učí přes 80 procent dospělých.

Na sousedním Slovensku si rozšiřuje obzory rovněž nadprůměrných šest dospělých z deseti. Naopak jednoznačně nejhůře skončilo Maďarsko s pouhými 12 procenty osob mezi 25 až 64 lety. Konkurovat v lenosti jim mohou jen Řekové, a to se 17 procenty.

Touha po vzdělání je v unii přibližně stejná mezi muži a ženami. Větší rozdíly jsou patrné jen ve Francii, kde převažují muži, a v Irsku, Litvě a Lotyšsku, kde naopak v knihách leží spíše ženy.

Většina dospělých dává přednost spíše neformálnímu vzdělávání a učení. Formálnímu vzdělávání třeba na univerzitách se v dospělosti věnují jen čtyři procenta občanů EU.

Statistika také ukazuje, že o neformální vzdělání mají zájem spíše zaměstnaní než lidé bez práce, kde tak činí pouze 14 procent občanů. V ČR je to dokonce pouhých šest procent nezaměstnaných a na Slovensku sedm procent.

Ochota učit se po celý život podle Eurostatu roste s dosaženým stupněm vzdělání. Mezi vysokoškoláky se v EU v dospělosti neučí jen 31 procent lidí, zatímco mezi lidmi se základním vzděláním či učilištěm to jsou tři čtvrtiny a v Maďarsku dokonce 96 procent. V ČR se do učení nechce každému třetímu dospělému vysokoškolákovi a téměř 90 procentům lidí s nízkým vzděláním.