Nejlepších výsledků dosáhly Rakousko, Lucembursko, Slovinsko nebo Dánsko, kde se mezi 25. a 64. rokem života učí přes 80 procent dospělých.

Na sousedním Slovensku si rozšiřuje obzory rovněž nadprůměrných šest dospělých z deseti. Naopak jednoznačně nejhůře skončilo Maďarsko s pouhými 12 procenty osob mezi 25 až 64 lety. Konkurovat v lenosti jim mohou jen Řekové, a to se 17 procenty.

Touha po vzdělání je v unii přibližně stejná mezi muži a ženami. Větší rozdíly jsou patrné jen ve Francii, kde převažují muži, a v Irsku, Litvě a Lotyšsku, kde naopak v knihách leží spíše ženy.

Většina dospělých dává přednost spíše neformálnímu vzdělávání a učení. Formálnímu vzdělávání třeba na univerzitách se v dospělosti věnují jen čtyři procenta občanů EU.

Podíl lidí, kteří se v dospělosti věnují učení
(v procentech)
Stát Muži Ženy Celkem
Rakousko 88 90 89
Lucembursko 82 81 82
Slovinsko 81 83 82
Dánsko 79 80 80
Finsko 74 81 77
Švédsko 69 73 71
Slovensko 61 59 60
Malta 54 53 53
Francie 55 47 51
Itálie 51 46 49
Irsko 44 53 49
Lotyšsko 42 50 46
Portugalsko 45 44 44
Nizozemsko 44 39 42
Německo 43 41 42
Belgie 44 40 42
Velká Británie 37 38 38
Kypr 40 35 38
Estonsko 30 33 31
Polsko 29 31 30
ČR 30 27 29
Litva 24 32 28
Španělsko 24 25 25
Řecko 19 16 17
Maďarsko 11 12 12

Statistika také ukazuje, že o neformální vzdělání mají zájem spíše zaměstnaní než lidé bez práce, kde tak činí pouze 14 procent občanů. V ČR je to dokonce pouhých šest procent nezaměstnaných a na Slovensku sedm procent.

Ochota učit se po celý život podle Eurostatu roste s dosaženým stupněm vzdělání. Mezi vysokoškoláky se v EU v dospělosti neučí jen 31 procent lidí, zatímco mezi lidmi se základním vzděláním či učilištěm to jsou tři čtvrtiny a v Maďarsku dokonce 96 procent. V ČR se do učení nechce každému třetímu dospělému vysokoškolákovi a téměř 90 procentům lidí s nízkým vzděláním.