Zatímco podle původního záměru Evropské komise mohla Česká republika za sedmileté období získat až 1,181 bilionu korun, návrh Lucemburska by částku snížil asi o 150 miliard, odhadl Jedlička. Detailní částku podle něj nelze spočítat, protože Lucembursko nezveřejnilo přesný návrh koeficientu, podle něhož by se absolutní výše podpory počítala.

"Návrh Lucemburska jsme nepřijali s velkým nadšením, máme k němu řadu kritických připomínek a navrhované snížení prostředků je pro Českou republiku v zásadě nepřijatelné," řekl ČTK první místopředseda vlády a ministr financí Bohuslav Sobotka.

Také podle reakce dalších nových zemí EU, kterým rovněž hrozí krácení dotací, se zdá být lucemburský návrh neprůchodný. Evropské unii tak reálně hrozí, že se členské státy na podobě rozpočtu včas neshodnou.

Strukturální fondy by tak byly v prvních měsících roku 2007 paralyzované a nemohl by z nich čerpat žádný stát, varují experti. "Tak, jak zatím jednání probíhají, tak já nejsem příliš velký optimista," řekl Sobotka a dodal, že ČR nebude za každou cenu podporovat urychlené ukončení debaty a přijetí dohody, která by byla pro zemi nevýhodná.

Pesimistický je zatím rovněž Jedlička. Pokud nebude politická dohoda na stole do konce června, nestihnou se prý připravit a schválit potřebné dokumenty, včetně vypracování Národního rozvojového plánu a přípravy operačních programů.

Evropská komise navrhla rozpočet ve výši 1,14 procenta hrubého národního důchodu (HND). S tím však nesouhlasí bohaté státy v čele s Německem, Rakouskem nebo Velkou Británií, které požadují rozpočet ve výši jen jednoho procenta HND.

Lucembursko se snažilo spor vyřešit vlastním návrhem, kterým chtělo seškrtat dotace určené zaostávajícím zemím a regionům. Návrh snižuje strop příjmů ČR z fondů EU ze čtyř na 3,5 procenta HND. Klesnout by měl i koeficient, podle kterého se bude vypočítávat absolutní částka podpory. Konečné slovo ve sporu mezi bohatými a chudšími státy EU bude mít Evropský parlament.