"Celkově již žadatelé nárokovali více než 38 miliard korun," řekl Právu Paroubek. Nejvíce žádostí podle něj směřuje do operačních programů Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a Průmysl a podnikání, dále pak do Společného regionálního operačního programu (SROP), který má pomáhat k vyváženému a současně udržitelnému rozvoji evropských regionů.

Právě například u tohoto programu podle Paroubka převyšuje poptávka několikanásobně možnosti jeho rozpočtu. Žadatelé se z něj snaží získat podporu zejména pro projekty v oblasti cestovního ruchu. "Předpokládám, že v rámci SROP budou všechny prostředky, které máme do roku 2006 k dispozici, tedy 545 miliónu korun, do konce roku smluvně rozebrány," uvedl ministr.

Potřebné finance pro příští rok na tento program by chtěl Paroubek získat buď převedením peněz z programů, u nichž není o čerpání takový zájem, případně hodlá s Bruselem vyjednávat o navýšení podpory.

Do roku 2013 může ČR získat až bilión korun

V letech 2004 až 2006 má Česko možnost vyčerpat z Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti 80 miliard korun. V rámci strukturálních fondů již byla schválena řada projektů v celkové hodnotě téměř deseti miliard korun, ale zatím jen několik žadatelů si na tyto evropské peníze už sáhlo.

Dalších 14 miliard korun získal stát už na přelomu roku na 15 projektů z Fondu soudržnosti, což je polovina částky vyhrazené do roku 2006. Potřeba peněz v ČR z tohoto fondu, z něhož lze financovat velké projekty v oblasti životního prostředí a infrastruktury v hodnotě nad 300 miliónů korun, se tak podle odborníků jeví jako bezedná. Ve frontě na peníze totiž čeká dlouhá řada projektů čističek odpadních vod, koridorů nebo výstavby silnic.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) hraje v rozdělování pomoci z EU klíčovou roli. Řídí programy SROP, Interreg a Fond soudržnosti. Odborníci MMR odhadují, že v letech 2007 až 2013 by mohlo do Česka proudit ročně zhruba pětkrát více peněz než nyní - až 150 miliard korun ročně.

Celkem by tak ČR mohla v tomto období získat z EU zhruba bilión korun. Stát však potřebuje nalézt každý rok také minimálně 50 miliard na spolufinancování projektů, a to z veřejných nebo ze soukromých zdrojů. Musí si proto jasně určit prioritní oblasti, kam bude peníze ze státního rozpočtu posílat, a pravděpodobně i zrušit některé nahraditelné národní programy.

ČR bude do unijního rozpočtu také více prostředků než dosud odvádět. Přesto by měla na evropských fondech i nadále vydělávat.

Experti: první rok jako zahřívací kolo

Prudký nárůst objemu peněz, které by do ČR měly po roce 2007 směřovat, změní podle odborníků strukturu programů. Kraje by se měly dočkat osmi vlastních regionálních programů a počet sektorových operačních programů se zřejmě rozšíří ze současných čtyř na nejméně šest.

Někteří experti označili první rok čerpání z fondů EU za jakési "zahřívací kolo" provázené spoustou zmatků. Většina programů měla zpoždění a v některých dílčích oblastech není možné předkládat projekty dodnes. "K určitému zdržení v některých případech došlo, práce zodpovědných úřadů se však již viditelně zlepšila," reagoval ministr Paroubek. "Poradenská firma PricewaterhouseCoopers odhalila před necelým rokem v naší činnosti 150 závad, 90 procent z nich jsme již odstranili," dodal.

Problémem však podle ekonomů zůstává skutečnost, že řada zájemců o peníze z fondů EU nemá často žádnou konkrétní představu, na co konkrétně by prostředky použila. "Chtěl bych získat nějaké peníze z EU", tak zní velmi častý dotaz při návštěvě informačního střediska nebo poradenské firmy. Zejména obce nebo kraje se zase potýkají s tím, že by chtěly unijní prostředky takřka "na všechno" a nedokáží si určit priority, uvádějí experti.