Porota v semifinále vybrala celkem čtrnáct dívek, následně však určila dvě z nich, kterým připadla funkce náhradnic. Pokud se naskytne nepředvídatelná situace a některá z finalistek by musela odstoupit, místo ní by soutěžila právě jedna z těchto dívek.

Další náhradnicí je Iveta Vítková. Narodila se 10. února 1980. Vystudovala střední školu, v současnosti pracuje v rodinné firmě, která obchoduje s porcelánem.

Pětadvacetiletá Iveta pochází z Karlových Varů. Modelingu se věnuje tři roky.

Co se vám na světě modelingu líbí?

Je to zajímavá zkušenost a také možnost, jak si vydělat slušné peníze. Také je to příležitost se potkat se zajímavými lidmi. Rovněž mohu obohacovat své jazykové znalosti. Je to vlastně trošičku zpestření všedního života.

Jaké jazyky ovládáte?

Angličtinu.

Co vás přivedlo do České Miss?

Už dříve jsem nějakými soutěžemi krásy prošla, takže už zkušenosti mám. Vzhledem k tomu, že už nejsem nejmladší, tak jsem chtěla vyzkoušet ještě jednu soutěž, v níž je věková hranice mírně posunutá, takže jsem se ještě vešla do limitu. Chtěla jsem Českou Miss porovnat s jinými soutěžemi. Toužila jsem poznat, jak to tu funguje, jaký zde lidé zaujímají přístup, jak se dokáží k postupujícím dívkám chovat. Lákalo mě tedy srovnání, ale nejen to, určitě i načerpání nových zkušeností, také možnost seznámit se s novými lidmi.

Nyní už tedy máte možnost soutěže krásy porovnat, co z toho vyplývá? V čem se Česká Miss liší?

Je zde trochu osobnější přístup ke každé dívčině. Každé je věnován čas, což v jiných soutěžích nebývá. Alespoň jsem to nikde nezažila, většinou panoval všeobecný přístup, jednalo se jen o hlavní vítězku, nikoliv o ostatní dívky. Proto jsem tu byla právě přístupem lidí překvapená.

Není vám líto, že jste náhradnice?

Je, protože každá jde do soutěže s tím, že dosáhne toho nejvyššího, co možné je, a tlačí se nahoru. Ale už jsem se stačila smířit, že jsem náhradnice.

Co jste pociťovala v prvních chvílích, když jste se to dozvěděla?

Mrzelo mě to, ale bylo jasné, že dvě vypadnou, po semifinále nebylo jisté, kdo to bude, takže napětí jsem cítila. Věděla jsem, že možná to budu já. Někdo to být musel, člověk se s tím musí vyrovnat. Ale jsem ráda, že holčiny které postoupily, zachovaly určité přátelství a netočily se zády. Zůstaly jsme kamarádkami. 

Doufáte, že se ještě něco stane a vy budete moci do finále přeci jen postoupit?

Dívka by musela porušit pravidla nebo by se jí muselo něco stát, ale to nechci přivolávat. Ale protože už se připravily medailónky, náhradnice jsou už asi jen do počtu. Už v to nedoufám, i když bych chtěla. Holky jsou již vybrané a já jim to přeju. Možná bych to zkusila ještě příští rok.

Sice jste náhradnice, ale přeci jen jste se probojovala až skoro do finále, jak váš úspěch vnímá okolí?

Vzhledem k tomu, že jsem to neřekla všem lidem, zatím žádné ošklivé reakce jsem nezaznamenala. Ví to jen mí blízcí. Doufám, že mi alespoň fandí. Určitě nechtějí o mě nikde špatně mluvit.

Proč jste to nikomu neoznámila, bojíte se?

Ne, není to o tom, že bych se bála. Jde spíš o to, že jsem nechtěla, aby lidé věděli, že jsem se dostala až sem. Chtěla jsem, abych si zachovala soukromí, nechci poslouchat žádné dotěrné dotazy, co, kdy, kde a jak. Nechci, aby mi někdo hrabal v soukromí. Taky nechci, aby mi lidé záviděli.

Už jste závist zažila?

Nechci být konkrétní. Ale člověk samozřejmě pak pozná dobré přátele, kteří se buď za něj postaví, nebo se obrátí k němu zády.

Už jste za dobu svého působení v modelingu ztratila nějaké kamarádky?

Ano, ztratila.

Je vám to líto?

Je. Upřímně mě to mrzí.

Co vás na soustředění, které se v uplynulých dnech před finále konalo, líbilo nejvíce?

Nelíbilo se mi ranní včasné vstávání, budily jsme se třeba v sedm hodin, abychom se stihly připravit. Kolikrát jsme pak musely vydržet dlouho do noci, bylo to namáhavé. Jinak jsem si odnesla krásné zážitky, bylo to něco nového, vždycky jsem se těšila, co druhý den přinese, co se naučím, takže brzké vstávání se tím vyrovnalo.

TIP NOVINEK:
Zvolte si svou favoritku: zde.