"Naší zahraničně politickou prioritou je euroatlantická vazba a její posilování, jakož i podpora operací NATO. Pokud budeme mít vládní zodpovědnost, budeme se chtít vrátit k našemu závazku vynakládat z rozpočtu 2,2 procenta (hrubého domácího produktu) na obranu," řekl Topolánek po krátkém přijetí u Jaapa de Hoopa Scheffera.

Závazek vynakládat na armádu ročně 2,2 procenta HDP přijal v roce 1999 kabinet Miloše Zemana, hranice měla být dodržována nejméně do roku 2004.

V souvislosti s reformou veřejných financí ale bylo začátkem roku 2003 vojákům přislíbeno méně peněz, jen kolem dvou procent HDP. Kvůli krácení rozpočtu rezignoval na jaře 2003 ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD), který nechtěl přepracovávat reformu armády počítající právě s 2,2 procenta HDP.

Topolánek podle svých slov rovněž ujistil politického šéfa aliance o tom, že ODS i v opozici podporuje účast českých vojáků v aliančních operacích a že podporuje vládní návrh na prodloužení mise vojenských policistů v Iráku. Vysvětloval také, že z vojenského a politického hlediska nepředstavuje pro ODS problém nasazení českých vojáků v Kosovu. Od vlády ale podle Topolánka ODS požaduje detailní analýzu, ze které by vyplývalo, zda a jak je Česko schopno zajišťovat účast v zahraničních operacích.

V aliančním ústředí se Topolánek setkal také s americkým velvyslancem Nicholasem Burnsem a dvěma Schefferovými náměstky. Hovořilo se o postojích europoslanců ODS ke Kubě, Ukrajině či Turecku a o vojenských plánech Evropské unie.

"Pokud bude evropský systém doplňovat NATO, jsme ochotni se o něm bavit. Ale nepodpoříme ambice vytvářet paralelní či duplicitní síly," uvedl předseda ODS. Česko by se podle něj mělo zaměřovat na NATO a nepouštět se do "pochybných" a "finančně nereálných" evropských projektů.