"Dnes už se rozdíl mezi tradičními řeckými a českými Vánoci poněkud setřel," sdělila Martha Elefteriadu.

"Aspoň v tom, že stromeček se dostal i do řeckých rodin. To by si přece obchodníci nenechali ujít. Kdysi se prý na ostrovech zdobily makety lodí a rozsvěcovala se na nich různá světýlka. To muselo být krásné. Dárečky se dávají také, dětem do postýlek. Hlavním svátkem je až 25. prosinec. Dárky dávají zejména ti, kteří chtějí poděkovat za péči. Děti rodičům, manželé svým ženám, má to etický rozměr, který se mi líbí."

Řecká oslava Vánoc má spíš liturgický ráz a je to až druhý největší svátek v roce. Pro ortodoxní náboženství jsou tím prvním svátkem Velikonoce, tedy vzkříšení - Christos Anesti.

Také řecké koledy jsou jiné než u nás. "Takové vznešené ve slovech i v melodii. Většinou se v nich zpívá o narození Krista. Jsou moc krásné, jiné než ty české, roztomile rozverné říkánky," popsala Martha.

Na českých Vánocích Marthu Elefteriadu nejvíce těší, že má kolem sebe spoustu lidí, které může potěšit dárky:

"To je přece hezký pocit. Co na Vánocích obecně považuji za krásné, je, že doba je opravdu prodchnutá něčím dojemným. Pokud se člověk nenechá zapřáhnout do kolotoče zběsilého shánění, ale jednoduše si užije. Těší mně i čas, který si člověk udělá jen pro sebe, zajde si do kostela a uspořádá v sobě věci, které si to žádají a na které pro samé odsouvání nezbyl čas. Vánoční dobu mám ráda. Bez ní by byla zima ubohá, protože příroda tou dobou spí."