Josef Moník: Neser bohy

Povídková sbírka známého překladatele začíná šabachovsky ohlíživými vzpomínkami na léta šedesátá ironicky a s příjemným odstupem. Ten se v příbězích bližších dnešku až na výjimky (Návštěva staré dámy) vytrácí a prózy mění žánr do téměř reportážních zápisků třeba z cest do Izraele nebo Číny. Až zarputilá razance, s jakou komentuje svět, však z autora činí i v osobních a zaujatých soudech přitažlivého a čtivého vypravěče.

Paseka

Pavel Torch: Zvláštní význam palačinek

Čtivé novele z dnešní Prahy a rozhlasové stanice Vltava zvláště se dá rozumět jako příběhu milostnému nebo existenciálnímu (nebo obojímu), i jako grotesce či trochu kafkovsky šifrované moralitě (také může být obojím - nebo ještě jinak). A nápaditá vypravěčská hravost je možná nejvýraznější stopou, která literárně-kritickým detektivům pomůže odhalit, kdo je autor. Ani v nakladatelství patrně nenajdou nikoho, kdo by to prozradil.

Argo

Ivo Marek: Pravdomluvní lžou jenom občas

Původní čtení na pokračování v už zaniklém měsíčníku Audio Video Revue z poloviny 90. let se postupně rozběhlo do šíře a nakladateli Beránkovi se už prý od autora sešlo na sedm set stran rukopisu o tom, jak přišel do Čech rock'n'roll a bigbít. Příběh osobní, jen maličko přehrávaný či naopak tlumený odstupem. Kdo tehdy v Praze a okolí hrál, zpíval, tahal bedny, zvučil, pořádal a co všechno ještě život elektrické muziky obnáší, ten se tu najde a může na to být možná i pyšný. Pokračování prý bude.

Havran

William Gibson: Jak vypálit Chrome

Jsou-li básníci neuznanými zákonodárci světa, autoři science fiction jsou jeho dvorními šašky - začíná předmluvu k deseti povídkám autorův kolega (a spoluautor jedné z nich). Gibson se proslavil románem Neuromancer, svými kratšími prózami své postavení iniciačního spisovatele nových generací včetně filmařských potvrdil (Matrix by asi vypadal jinak, vznikl-li by vůbec, například).

Toto je druhé vydání a nakladatel jím učinil cosi nebývalého v českém knižním podnikání: první překlad byl tak špatný, že mu to vyneslo titulovanou ostudu. Pana nakladatele Suchánka patří za zdařilý reparát s novým překladatelem pochválit. Na další ohlášené Gibsonovy tituly si rádi počkáme.

Přeložil Josef Rauvolf. Návrat

Leo Rosten: Jidiš pro ještě větší radost

Postarší Žid jel metrem a uviděl černocha, jak si čte Jewish Daily Forward. Okouzleně jej sledoval, jak se do oné tiskoviny vpíjí. Konečně to nevydržel a zeptal se: "Promiňte, pane, nechci být nezdvořák, ale... vy jste Žid?" Černoch znechuceně sklopil noviny: "To by mi tak noch scházelo." Na této anekdotě vysvětluje otec nesmrtelného a u nás velmi populárního pana H*Y*M*I*E Kaplana Leo Rosten užití slova noch v jidiš.

Povzbuzen úspěchem knihy Jidiš pro radost (1968) o slovech, která angličtina nebo americká angličtina převzala z jidiš (Rosten vymyslel názvy jinglišameridiš), připravil autor další svazky: Hurá pro jidišJingliš pro radost. U nás vyšel výběr pod názvem první knihy v r. 1998, nyní má český čtenář k dispozici Rostenův lexikon rozšířený a revidovaný. Není to klasický slovník, spíše výprava do židovské kuchyně, svátků, dějin, obřadů a hlavně humoru, navíc s citacemi z Talmudu, rčeními a vtipy. Ale víc už hak nit kajt čajnik (mlátit do čajníku = řečnit) nebudeme...

Přeložili Ota Ornest a Richard Podaný. Garamond