Zajíždí-li Finové na "výlety" do Estonska, Dánové směřují do Německa. Doma je 0,7 litru tvrdého alkoholu vyjde na 10,75 euro (355 Kč), za hraničním přechodem vyndají z peněženky v průměru 5 euro (asi 165 Kč).

O rozdílech informovala ve středu Světová zdravotnická organizace (WHO) shromažďující ceny alkoholických nápojů ve speciální databázi.

Na její špici se drží Norsko, kde spotřebitelé sáhnou do kapsy nejhlouběji. Za běžnou láhev zaplatí kolem 39,01 euro (asi 1288 Kč), druhý je Island s 28,37 euro (936 Kč) a třetí Švédsko s 21,54 euro (711 Kč).

Češi druzí

K alkoholickým stezkám v Unii patří také "výlet" ze Švédska a Norska do Dánska, Němců do Polska atd.

WHO z pohledu českého konzumenta vysoké ceny na severu kontinentu zdůvodňuje vládní politikou zatěžující  zmíněnou legální drogu vysokými daněmi.

Svou strategii tamní vlády zdůvodňují ohledem na zdraví veřejnosti. Zdá se, že jak Norsko, tak Švédsko a Island uspěly. V konzumaci alkoholu se tradičně v rámci EU umisťují mezi pěti zeměmi s nejnižší vykazovanou spotřebou v přepočtu na osobu.

Například průměrný Islanďan vypije ročně jen 4,41 litru - naproti tomu Lucemburčan za stejné období 14,47 litru, Čech 13,59 litru, Ir 11,36 litru, Francouz 11,03 litru a Němec 10,92 litru.

Změny s otázkami

Brusel alkoholovou turistiku zatím toleruje. Zaznívají však již hlasy o sjednocení daní, tj. i cen ve společenství. Mnozí však podobné úvahy odmítají, neboť by s sebou přinášely zcela jistě zdražení žádané komodity ve většině členských zemí.

Radovat z nižších výdajů by se tak v budoucnu mohli jen "turisté" - seveřané žijící pod pečlivým dohledem státu, který dohlíží na jejich zdraví.