Herečka, která dodnes držením těla nezapře někdejší modelku a kterou proslavily snímky Bullitův případ, Život a doba soudce Roy Beana, Muž z Acapulca či vražda v Orient expresu, převzala Cenu primátora města Karlovy Vary.

"Je fantastické být tady a já mám štěstí dvojnásob: za tři měsíce se sem vrátím. Budu točit v Mariánských lázních nový film s režisérem Johnem Irvinem, s nímž jsme se na festivalu setkala," řekla herečka a poté uvedla snímek velkého francouzského filmaře Francoise Truffauta Americká noc.

"Dělali jsme ho před pěknou řádkou let a myslím, že dodnes patří k těm nejlepším, jaké byly o filmu natočeny. Práce s Francoisem Truffautem byla léta mým snem, ale dlouho se mi ho nedařilo splnit. Žila jsem v Los Angeles, točila spíš komerční filmy a snila o francouzské a italské kinematografii. A když jsem pak od Francoise tuhle nabídku dostala, byla to nádhera, které jsem ani nechtěla věřit."

Kytice od Truffauta

Později odpoledne se Jacqeline Bissetová k Truffautovi ještě vrátila. "Bylo to úžasné setkání. Nejdřív mi psal a jakoby se trochu omlouval, že mi tu roli vůbec nabízí - prý si není jistý, jestli je tak úplně pro mně, ale přesto by byl rád, kdybych ji přijala. Vůbec nevěděl, že já už jsem dávno zakázala svému agentovi klást jakékoliv požadavky a jen se na to celá třesu. Když pak pro mě sám přijel v Paříži na letiště, měl kytici skoro větší, než byl sám a odvezl mě do hotelu, ve kterém jsem si přála bydlet. Přede mnou v něm totiž byla Simone Signoretová, a tak mě to lákalo. Jenže jsem tam bydlela v přístavku a na natáčení mě vozili tolika zatáčkami, že mi pak bylo půl dne tak špatně, že jsem vůbec nemohla pracovat. Takže jsem se nakonec přestěhovala jinam."

Na práci se slavným režisérem Bissetová vzpomíná dodnes: "Bylo to přesně takové, jak jsem si představovala - intimní práce, úzké vztahy. Strašně jsem dřela francouzštinu, protože jsem ji tenkrát moc neuměla, až mi Francois jednou řekl: "Nemusíš se tak snažit, stejně nehraješ Francouzku, tak je to jedno, můžeš klidně dělat chyby."

Chci si zachovat svá přátelství

Jacqueline Bissetová vypráví kouzelně, každou historku zároveň i zahraje, ale přestože si už čtyřicet let píše deník, o vydání svých vzpomínek neuvažuje.

"Nejdřív jsem si vytvořila vlastní těsnopis, aby to nikdo jiný nemohl číst, ale pak jsem zjistila, že tomu za čas pořádně nerozumím ani já sama, že to nejsem sto to po sobě rozluštit. Teď už si tam nic detailního nepíšu, jen strohé záznamy, ale publikovat nic nehodlám: chci si zachovat všechna svoje přátelství."

O svých začátcích v Hollywoodu mluví s nadhledem a úsměvem. "Nejdůležitější rady, které jsem tehdy dostala? Jeden velmi významný agent mi řekl: Jacqueline, vrať se domů. Toho jsem neposlechla, ale jiného muže ano. Ten mi poradil: Jsi moc hezká holka a nechci, aby tě Hollywood pohltil. On umí člověka vymačkat jako citrón a pak zahodit, tak si to hlídej, uchovej si svoje soukromí, nevydávej se napospas."