Průměrný hrubý domácí produkt v těchto osmi zemích, včetně České republiky, stoupne letos o 4,2 procenta a příští rok o 4,4 procenta. V zemích původní patnáctky má letos růst dosáhnout dvou procent a v roce 2005 stoupnout na 2,4 procenta.

Nejlépe si povedou tři pobaltští tygři Litva, Lotyšsko a Estonsko. V Litvě čeká Wifo letos růst o 6,9 procenta a příští rok 6,6 procenta. HDP Lotyšska stoupne letos i příští rok o 6,2 procenta, v Estonsku o 5,4 a 5,9 procenta.

Slovensko má letos vzrůst o 4,5 procenta a příští rok o pět procent, Polsko v obou letech o 4,5 procenta, Maďarsko o 3,5 a 3,9 procenta, Slovinsko o 3,4 a 3,5 procenta a konečně Česko o tři a 3,5 procenta.

Snižovat by se v osmi zemích měly až na malé výjimky spotřebitelské ceny. Průměrná inflace v nových členských zemích ze střední a východní Evropy má letos činit 4,1 procenta a příští rok klesnout na 3,4 procenta. Nejvyšší inflace se očekává v Maďarsku (6,9 procenta letos/5,0 procenta v roce 2005), na Slovensku (8,0/5,0) a ve Slovinsku (4,0/3,5).

Klesne i počet lidí bez práce

Mírný růst spotřebitelských cen zažije Polsko (2,0/3,0) a Litva (1,0/2,0). V zemích evropské patnáctky mají letos spotřebitelské ceny klesnout na 1,8 procenta a v roce 2005 na 1,7 procenta.

Za vysokou inflací v nových členských zemích stojí hlavně dohoda o zvýšení daní na některé produkty po vstupu do EU. Tendenci k poklesu by měla mít také nezaměstnanost, která je vysoko nad průměrem patnáctky.

Nezaměstnanost v nových členských zemích má letos činit 14,7 procenta a příští rok 14,2 procenta, zatímco v zemích patnáctky se příští rok má nezaměstnanost snížit na 7,9 procenta z letošních 8,1 procenta.

Nejvyšší nezaměstnanost bude v Polsku (20/10 procenta), na Slovensku (16/15), v Litvě (12/11) a Estonsku (deset procent v obou letech), napsala agentura APA.