Souhrnně lze říci, že po rozšíření Evropské unie bude ČR kolísat kolem středu statistických tabulek. Staneme se v porovnání s jinými členskými zeměmi průměrem. Těchto výsledků dosahuje Česko například v rozloze (14. největší země) a v počtu obyvatelstva (11. nejvyšší).

Až do podprůměru ale ČR propadne při posuzování veřejných výdajů, mj. na zdravotnictví: se 7,2 procenta HDP obsadíme až 17. pozici. Naopak počet lůžek na sto tisíc nemocných nám statistiky výrazně vylepší: mezi pětadvacítkou po 1. květnu zaujmeme 5. místo.

 

 

Mezi premianty Unie budeme patřit i při srovnávání výše státního dluhu, kde v konkurenci ostatních členských zemí obsadíme 7. příčku. Pro Brusel je ale znepokojivé tempo jeho růstu v posledních letech. Sedmou pozici nám statistici z Eurostatu přisoudili i v propojení národní ekonomiky s globálním světem.

ČR je na tom dobře také, co se týče množství bytů na tisíc obyvatel, zaujímáme 6. místo. Přední příčky obsadíme i v přepočtu mobilních telefonů na sto obyvatel - v ČR tento přístroj vlastní už čtyři lidé z pěti.

Dno tabulek však bude Čechům po rozšíření EU náležet například při posuzování bujení korupce v zemi - obdržíme 5. nejhorší hodnocení, či v počtu narozených dětí na tisíc obyvatel dokonce 3. místo od konce.

Tradičně ale vedeme ve spotřebě piva - 162 litrů na osobu ročně, kde nám prvenství jen tak někdo nevezme. Mezi občany Unie "vynikneme" i ve výdajích za alkohol a cigarety, v počtu rozvodů na tisíc obyvatel nebo v neochotě třídit domácí odpad.

První místo v tzv. lichotivých číslech zaujme ČR v hustotě železniční sítě - se 120 kilometry tratí na tisíc kilometrů čtverečních jsme mezi pětadvacítkou úplně první.

 

Zítra: Není cesta zpět?

Vaše témata posílejte: eu@novinky.cz

Tip Novinek: SPECIÁL: Volby do parlamentu EU