V českých kalendářích není nyní, na rozdíl od minulosti, 9. květen oficiálně spojen s žádným výročím. Od příštího roku však k datu s největší pravděpodobností přibude zmínka právě o Dni Evropy pokládaném v Unii za začátek sjednocení.

Datum připomíná článek v tisku z roku 1950, v němž francouzský ministr zahraničí Robert Schuman nastínil obnovení spolupráce mezi Berlínem, Paříží a Londýnem - zlom, ze kterého těží kontinent dodnes.

Každý, kdo se těší na mimořádné volno, bude bezesporu zklamán. Čeští zákonodárci zatím 9. květen mezi státní svátky nezahrnuli. Pokud se nic nezmění, připomenout si pro EU historický okamžik budeme tak moci i v roce 2005 pouze v práci nebo ve školních lavicích.

 

 

Nedílnou součástí oslav Dne Evropy je rovněž zvuk hymny. Stala se jí od ledna 1986 Óda na radost z 9. symfonie Ludwiga van Beethovena.

Oslavy doprovází i ceremoniál vztyčení vlajky: dvanácti zlatých hvězd uspořádaných do kruhu v pozici hodin na ciferníku, jež jsou umístěny na modrém podkladu. Jejich počet je pevný, nebude se měnit ani po 1. květnu s rozšířením společenství na pětadvacet států. Dvanáctka totiž nepředstavuje počet států, ale symbol celistvosti, dokonalosti a jednoty: 12 je například měsíců v roce.

Kruh podle serveru Ministerstva zahraničních věcí ČR Euroskop symbolizuje jednotu národů, modrá barva podle uznávané verze zase vychází z pravidla olympijské vlajky, kde je Evropě přisouzena právě tato barva. Všeobecně platí, že české státní symboly zůstanou platné i po 1. květnu.

Před státními budovami, na úřadech a institucích však mimo jiné naše zástavy doplní ty unijní.

 

Zítra: Budeme jen průměrnou zemí

Vaše témata posílejte: eu@novinky.cz

Tip Novinek: SPECIÁL: Volby do parlamentu EU