Rozhodnutí vydat příslušné povolení zůstane i po 1. květnu v pravomoci našich úřadů a vztahuje se pouze na pobyt jedince v ČR. Případného dalšího života imigranta v jiném státě EU se tak už nijak netýká.

Rozhodne-li se přesto cizinec vycestovat po rozšíření do jiné členské země, musí počítat s tím, že tam na něj bude pohlíženo jako na kteréhokoli občana jeho domovského státu.

Má-li proto v plánu se tam usadit, musí znovu podstoupit složitou imigrační proceduru vyžadovanou tentokrát tamní cizineckou policií a úřady. Není přitom vůbec jisté, zda mu bude trvalý pobyt udělen.

 

 

Jedinou podstatnou výjimkou z pravidel je případ, kdy bude chtít cizinec s pobytem v ČR po EU nějaký čas cestovat. Pro tyto účely může získat například na česko-německých hranicích jednotné schengenské vízum. To mu následně umožní pobývat na území společenství téměř tři měsíce, konkrétně 90 dní.

České úřady ale nemají povinnost "propustku" vydat, a to mimo jiné tehdy, když se osoba v minulosti dostala do konfliktu se zákonem a je zařazena na tzv. "černou" listinu Unie. Poněkud složitější situace nastane po 1. květnu v případě zámořských turistů zvyklých během dovolené doslova projet celou Evropu.

Společenství dosud nesjednotilo vízovou povinnost, což může některým státním příslušníkům přinášet na cestách nemalé problémy. Zatímco Kanaďan v Unii vízum nepotřebuje, při vstupu do Česka o zmíněné povolení požádat předem musí.

V praxi může po rozšíření nastat situace, že přistane v Bruselu bez víza, projede půl Evropy a do ČR se jako dnes nedostane. Zpět do tzv. schengenského prostoru ho totiž vrátí česká policie. Bude-li přesto Kanaďan chtít vstoupit do ČR, musí o vydání víza zažádat na českém zastupitelském úřadu v zahraničí, tj. mimo naše území.

 

Zítra: Evropský zbrojní pas

.: Vaše témata posílejte: eu@novinky.cz