Zdánlivě komplikovaný systém Evropského hospodářského společenství (EHS) má několik logických pravidel. Ta budou platit také po 1. květnu, kdy pokryje vnitrounijní trh dvacet pět členských zemí doplněných o Norsko, Lichtenštejnsko a Island.

První zní - při obchodu mezi dvěma plátci DPH, kteří na území společenství bydlí nebo tam mají sídlo jejich firmy, platí DPH příjemce zboží. Rozhodující jsou tak pro něj podmínky a sazby platné v zemi, kde je tzv. nahlášen. Oba účastníci obchodu následně musejí kvůli možné kontrole ze strany finančních úřadů vše patřičně vykázat ve svém účetnictví.

Jiný případ nastane, když neplátce DPH (firma nebo osoba) nakoupí po 1. květnu zboží od plátce DPH. Daň následně uhradí první jmenovaný, a to v zemi nákupu, jak už se děje v nynější praxi. Přeloženo do řeči laiků: koupím-li si svetr v Dánsku, uhradím tam v obchodě automaticky i příslušnou daň a nemusím se už o nic starat.

Přesto se občanům Unie vyplatí při nákupech v EHS trochu spekulovat. Sazby DPH se totiž v jednotlivých státech mírně liší. Platí-li například v Německu sazba 16% a v ČR 19%, uhradí německý občan při nákupu v ČR daň 19%. Když si ale stejné zboží opatří tzv. doma přes německé firmy platící příslušnou daň, bude DPH činit pouze 16%.

 

 

Bližší informace o změnách po integraci ČR do Unie poskytne podnikatelům ministerstvo financí. To již nyní upozorňuje, že největší změnu českým firmám přinese v rámci obchodů v EHS povinnost registrace k DPH i v jiném členském státě, kde jsou právě aktivní. Pro správné uplatnění daně bude tedy po 1. květnu důležité určit, kdo službu poskytuje, kdo ji využívá a o jakou službu se jedná.

"Opomenutí" povinností se ani po 1. květnu nevyplatí. Případné tresty pro hříšníky totiž zůstávají v platnosti, a to ve stávající podobě.

 

Zítra: Placení daně z nemovitosti

.: Vaše témata posílejte: eu@novinky.cz