České úřady všechny dopředu uklidňují: v této oblasti se opravdu měnit nic nebude. Pouhým přestěhováním se plátce alimentů své povinnosti nezbaví.

"Naopak, vydělá-li si muž v cizině více než doma, má jeho bývalá partnerka právo žádat u soudu v ČR zvýšení příspěvků na výchovu svěřených osob," řekl Právu ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD) v Brně Rostislav Záleský.

Potomek má podle něj totiž nárok žít na stejné úrovni jako jeho rodič. Dostává-li tedy nyní matka měsíčně na jedno dítě 1500 korun, činí to v přepočtu zhruba 50 eur, což je například na poměry německých příjmů opravdu směšná částka.

"Soud vyměří novou výši výživného, které bude pravdivěji odrážet změnu životní úrovně otce," konstatoval Záleský.

 

 

Vymáhání alimentů v Unii po 1. květnu je umožněno dvoustrannými smlouvami o právní pomoci, které ČR navázala s členskými státy EU už v minulosti. Stane-li se proto, že rodič přestane povinnosti najednou plnit, požádají české orgány daný členský stát, kde se hříšník zdržuje, o pomoc v řešení situace.

Zahraniční úřady nejdříve musejí požadavek z ČR uznat, následně na dlužníka zákonnou cestou tlačí, aby své závazky plnil. Velká šance na vymáhání dluhů na výživném je přitom v případech, kdy se plátce soudního řízení v ČR přímo účastnil, jinak nastává s dokazováním povinností problém.

Celý proces může trvat několik měsíců i let. Nepolepší-li se nezodpovědný rodič a dluhy nedoplatí, bude zemí EU, kde se zdržuje, vydán k trestnímu stíhání do Česka.

Zítra: Podpora v nezaměstnanosti pro cizince

.: Vaše témata posílejte: eu@novinky.cz