Česká republika riskuje miliardy z EU

Navíc v ČR stále není k dispozici dost vyškolených lidí, kteří mají projekty schvalovat a kontrolovat, varují Prahu znovu unijní činitelé. Potvrzují tím kritické analýzy, jimiž Právo letos už několikrát ukázalo, že na čerpání peněz z EU není Česko stále dobře připraveno. "Projekty se mohly předkládat a schvalovat už od letošního prvního ledna. Zálohy ve výši šestnácti procent příslušné částky z Bruselu by mohly pak přijít už koncem jara," potvrdil Právu Pascal Boijmans z bruselského generálního ředitelství pro regiony.

Protože ale o projektech už nemá nyní rozhodovat Brusel, ale domácí instituce, a ty stále ještě nepracují (a navíc neexistují všechny zmíněné prováděcí předpisy), vzniká fakticky už nyní zpoždění, které může způsobit závažné finanční ztráty.

 Brusel se přitom snažil Česku včas pomoci. "Operační programy a priority čerpání jsme pomáhali připravovat celý loňský rok. Některé jsme dokončili v prosinci, některé v lednu a začátkem února," připomněl Boijmans. Podotkl, že ale v ČR stále chybějí návody, jak žádat o subvence, formuláře atd."Pokud některá země své prostředky nevyčerpá, pak o ně přijde," upozornil lakonicky Boijmans. "Formuláře budou hotové během března. Výzvy k předkládání projektů pak v průběhu dubna," reagoval pro Právo Petr Dimun, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Zpoždění vysvětluje tím, že "se dohání skluz z dob minulých vlád". Podle něj "je už připraveno velké množství projektů".

Jaké rámcové programy pro ČR Brusel schválil

v jejich rámci se budou uskutečňovat jednotlivé projekty

Bruselští experti ale mají obavy, zda projekty budou skutečně kvalitní, když žadatelům dosud chybí metodika. "Mapujeme oblasti, kde je jich málo a vysíláme tam své odborníky, aby pomohli s jejich přípravou," uklidňuje Dimun. Zpoždění české přípravy zavinil i nedostatek administrativních sil. "Od počátku loňského roku jsme žádali vládu o souhlas s naplněním nových míst. Avšak až na podzim nám vyhověla, a mohli jsme nabrat nové pracovníky a začít je školit," konstatoval Dimun.

Dlouho neexistoval přijatelný zákon o veřejných zakázkách. "Předchozí vláda ho neměla jako prioritu. Museli jsme v rekordně krátké době připravit úplně nový zákon, který parlament schválil až loni," doplnil. Prováděcí předpisy k tomuto zákonu budou až v březnu. Vedle této série problémů jsou tu ještě další otazníky. Klíčové totiž bude, zda české instituce budu schopny dohlédnout, aby se peníze z Bruselu správně využily.

"Navíc byste měli mít kontrolní instituci. Musí být zcela nezávislá na příjemcích unijních peněz, tedy na obcích, ale i jednotlivých ministerstvech, která zodpovídají za operační programy," připomíná ústy nejmenovaného experta Brusel. O své pochybnosti, že Česko dokáže vyhovět této přísné podmínce, se s Právem podělili právě ti odborníci z aparátu Evropské komise, kteří už v minulých letech českou praxi nakládání z unijními penězi prověřovali.

"Situace je velmi neutěšená. V posledních letech si vaše instituce zvykly, že se jejich operace moc nekontrolují, a nebo, že se s auditorem nějak domluví na co nejméně kritické zprávě," upozornil například jeden z nich. Lehkomyslný přístup k efektivitě kontrolních mechanismů tedy vůbec není namístě. Peníze z Bruselu, které nebudou prokazatelně a transparentně využity na schválené účely, bude Česko muset Unii vrátit.

Přitom evropská dlaň je dost štědře otevřená, Evropská komise se totiž nově zasazuje za to, aby se z unijního rozpočtu vyčlenilo pro nové členské země včetně Česka v příštím sedmiletém období víc peněz, aby se v tvorbě hodnot rychleji dostaly na evropský průměr. Žádá, aby z unijních fondů napříště deset nováčků mohlo čerpat tolik, jako patnáct starých členů. Uchazeč o peníze se ale musí držet jasných pravidel. V případě zjevně málo připraveného Česka bohužel zatím není vůbec jisté, že to dokáže: že bude reálně schopné vyčerpat i nižší sumy už ze stávajícího skromnějšího rozpočtu.