Jejich první známkou bývá suchá kůže a její jemné olupování. Nejvíce jsou škody znatelné na hřbetech rukou a na stranách prstů. Mnohdy jsou svědící červená ložiska hlavně pod prstýnkem.

V počáteční fázi nejde o onemocnění v pravém slova smyslu. Kůže každého člověka má určitý stupeň odolnosti vůči zevním vlivům. Opakované působení negativních faktorů způsobuje podráždění. Pak dochází ke vzniku zánětu pokožky - dermatitidě nebo ekzému. Pokud se nám podaří zvládnout počínající potíže správnou péčí a dodržováním preventivních opatření, nemusí k rozvoji onemocnění vůbec dojít.

Zánět kůže může způsobit i voda

Konktaktní iritační dermatitidu, jak zánětu kůže říkají dermatologové, vyvolá dráždění pokožky, nejde však o alergickou reakci. "Její průběh, stejně jako každé jiné choroby, může být akutní, a to tehdy, když potíže vzniknou vlivem působení silně dráždivých látek. Nebo může jít o projevy chronické, pokud na kůži působí opakovaně některý vcelku běžný prostředek, který naruší kožní bariéru. Mohou to být alkalická mýdla, prací nebo čisticí prostředky a organická rozpouštědla. Nemusí to být jenom látky dráždivé, potíže může způsobit obyčejná voda. Jestliže se stále narušují ochranné vrstvy, které tvoří kožní bariéru, pak to vede ke vzniku zánětu. Tyto zdravotní potíže důvěrně znají např. uklízečky, kadeřnice, kuchaři či zdravotnický personál. Další potíže mohou vzniknout proto, že neléčená nebo nesprávně ošetřovaná pokožka bývá náchylnější k rozvoji různých typů ekzémů," uvádí MUDr. Andrea Vocilková, kožní lékařka z Prahy.

Kontaktní alergický ekzém

Vzniká po opakovaném styku s látkou, která jej vyvolává - alergenem. Protože jde o projev pozdní přecitlivělosti, neobjeví se vyrážka ihned po působení vyvolávajícího faktoru, ale ke vzniku ekzému dojde až po určité době. Zpravidla po 24 až 48 hodinách.

 Projevuje se červenými svědivými pupínky nebo puchýřky na místě, kde se alergen dotýkal pokožky. Při zjišťování příčiny tohoto typu ekzému musíme vzít v úvahu dobu působení a také to, že přecitlivělost vyvolávají látky, které při běžném kontaktu nepůsobí na kůži žádné změny, a onemocnění vzniká právě jen u osob na tuto specifickou látku alergických.

"Na některé chemické látky vzniká přecitlivělost již po relativně krátké době, jiné způsobují alergii jen výjimečně. Mezi její nejčastější příčiny patří soli kovů, zejména niklu, chrómu a kobaltu, některá místně používaná léčiva, kosmetika - parfémy, konzervační látky, lanolin, přírodní i syntetické pryskyřice a některé chemikálie používané při výrobě pryže," dodává dr. Vocilková.

 Nejčastějším alergenem je nikl. V Dánsku bylo nedávno zjištěno, že 10 % dospělých jinak zdravých žen je alergických na nikl. Zdrojem potíží je především levná kovová bižuterie a módní doplňky.

Ekzém z opotřebení

Změny na kůži někdy nelze přesně zařadit. Negativní vlivy, které pokožku rukou ovlivňují, působí zároveň a navíc se jejich účinek sčítá.

"Jednoduše to je možné vysvětlit na příkladu. Práce ve vlhku je sama o sobě pro kůži rukou nevýhodná, pokud ale současně působí i agresivní mycí prostředky nebo když při úklidu zateče voda se saponátem do rukavic, dochází k poškození kůže rychleji. Kožní zánět vzniká často postupně, někdy jsou projevy akutnější. Pokožka pálí, je suchá a začervenalá. Při zlepšení péče, nebo pokud se zmírní nepříznivé vlivy, dojde ke zlepšení. Pokud se tento proces opakuje, pak je nález na kůži vždy o trochu horší, než byl předchozí stav. Na vzniku onemocnění se podílí jednak vrozený stupeň odolnosti pokožky, a jednak všechny postupně na sebe navazující faktory, které stav kožní bariéry ovlivňují," vysvětluje dr. Vocilková.

Také nehtové ploténky mohou nést známky opakovaného dráždění. Zvýšená lomivost, štěpení, podélné i příčné rýhování mohou vznikat v souvislosti s dermatitidou, která postihuje okolí nehtů, ale mohou být také projevem jiných kožních i interních onemocnění.