Ve Velké Británii jsou Vánoce vůbec tím nejslavnostnějším svátkem. Dárky se dávají nejen členům nejbližší rodiny, ale i přátelům a kolegům v zaměstnání, většinou každému, s kým se lidé setkávají v předvánočním týdnu. Navzájem si dávají hezky zabalené dárečky, které si každý schová pod stromeček. Rozbalují se až na druhý den vánoční. Odtud název "Boxingday", tj. "Den krabiček" či spíše den dárků. Štědrovečerní večeři Britové nemají, alespoň ne v tom smyslu, jak ji známe my. Tradiční sváteční pokrmy přijdou na stůl první sváteční den. Jsou to především krocan nadívaný kaštany a vánoční pudink. Je to den návštěv příbuzných a známých. Teprve druhý den má spíše rodinný charakter a rozdávají se dárky.

Ve Švédsku panuje sváteční atmosféra od první neděle adventní až do 13. ledna. Oslava Božího narození začíná na Štědrý den a končí Třemi králi. Na rozdíl od nás se však skoro nikdo na Štědrý den nepostí. Ve tři hodiny je oběd, většinou šunka a sladký domácí chléb. Poté se rodina shromáždí u stromečku a čeká na dárky. Ty však nenosí Ježíšek, ale skřítkové. Zejména katolíky, a není se co divit, šokuje, že nejčastějším symbolem švédských Vánoc je kulaťoučké prasátko. Zřejmě pozůstatek pohanských obětí z dávnověku.

V Nizozemsku jsou důležité i některé další dny. Šestého prosince připlouvá do přístavu nedaleko Haagu loď vezoucí sv. Mikuláše. Děti věří, že přijel ze země věčného ledu blízko severního pólu, z Norska. Většina Nizozemců jsou protestanti, kteří sváteční dny tráví v rodinném kruhu. Podobně jako u nás jedí na Štědrý večer ryby a jako dezert mívají dort, většinou ovšem kupovaný. Po večeři se rozdávají dárky. Následující den bývá k obědu krocan. Zajímavou tradici mají řecké Vánoce, které se slaví hlavně u přátel a známých, v barech a restauracích. Je to den všeobecné zábavy a veselí. Ti, co se rozhodli zůstat doma, večeří hodně pozdě, zpravidla krocana nadívaného rýží. Pijí - co jiného než lahodné řecké červené víno. Vyvrcholením slavnostního večera je rozdávání velkého množství nápaditě zabalených velkých i malých dárků.

V Mexiku jsou Vánoce jednoznačně rodinným svátkem. Pokud by snad byl pozván někdo cizí, je to pro něho mimořádná pocta. Večeřet se začíná až o půlnoci a musí to být nejlepší a nejslavnostnější jídlo roku. Podává se krocan a ryby, jako moučník je ovoce. První den sváteční nese zajímavý název "recalentado", ohřívaný. Nevaří se totiž nic nového, čerstvého, ale rodina se spokojí s tím, co zbylo od štědrovečerní večeře.